Tvář - synonyma
Celkem nalezeno 10 synonym ke slovu tvář.
Význam: Tvář je obličej člověka, jehož části (oči, nos, ústa, brada atd.) mohou vyjadřovat jeho myšlenky, emoce a pocity.
líce
Líce je strana karet, mince nebo jiného předmětu, na kterou je obrázek nebo nápis vyražen.
obličej
Vnější strana obličeje je často považována za tvář, která je známá pomocí jejího tvaru a výrazu.
podstata
Podstata je základní a nejdůležitější součást nebo princip, který definuje nebo popisuje věc nebo myšlenku.
povaha
Povaha je psychická vlastnost charakterizující člověka a jeho způsob reakce na vnější podněty.
charakter
Charakter je souhrn osobních rysů, vlastností a postojů jež určují způsob jednání a chování jedince.
tvářnost
Tvářnost je schopnost přizpůsobit se nebo reagovat vhodně a ohleduplně na různé situace.
vzhled
Vzhled je vnější podoba člověka nebo věci, její výrazné fyzické rysy.
vzezření
Vzezření je vnější vzhled člověka nebo věci, její vzhled, zevnějšek, účes, oděv, pohyby, postoje a gesta.
člověk
Člověk je vyspělá živočišná bytost, která je schopna komunikace, racionálního myšlení a empatie.
živý tvor
Živý tvor je organismus, který je schopen pohybu a obvykle vykazuje určité funkce jako je dýchání, trávení a reprodukce.
Podobná synonyma
živý
Živý se vztahuje k čemukoliv, co má zdroj energie, je schopno se měnit a udržuje si svou funkčnost.
mravní charakter
Mravní charakter je souhrn morálních vlastností jedince, jako jsou etika a dobré mravy.
štědrý člověk
Štědrý člověk je osoba, která je ochotná obětovat svůj čas, energii a prostředky pro dobro druhých.
bezohledný člověk
Člověk, který nedbá o druhé, nezohledňuje názory a potřeby ostatních a jedná pouze ve svůj prospěch.
dobrácký (člověk)
Lidé s dobráckou povahou jsou přátelští, vlídní a něžní. Mají sklon loajálně pomáhat ostatním a jsou ochotni obětovat část svého času, úsilí nebo peněz pro dobro druhých.
pánovitý člověk
Člověk s autoritativními vlastnostmi; respektováno a váženo jako vůdce.
nevýrazný (charakter)
Nevýrazný charakter je bezvýrazný, bez zájmu a malomyslný, bez energie a nápaditého myšlení.
prázdný člověk
Prázdný člověk je jedinec, který nemá smysl pro sebeúctu ani pro hodnotu vlastního života. Je to člověk, který nemá žádný směr.
sešlý člověk
Sešlý člověk je vyčerpaný, oslabený, vyčerpaný, bez energie a sil.
šikovný člověk
Člověk s dovedností, inteligencí, schopností a zkušenostmi pro úspěšné zvládání úkolů.
výstřední člověk
Člověk, který má odlišné chování a postoje než ostatní a jehož jednání je často považováno za neobvyklé či kontroverzní.
světský člověk
Člověk, který je zaměřen na materiální a světské věci, nezávislý na náboženských hodnotách a filozofii.
poctivý (člověk)
Člověk poctivý je ten, který je spolehlivý, čestný a férový; jeho jednání je otevřené a upřímné.
hodný (člověk)
Člověk s dobrými mravy, spravedlivý a laskavý, který se chová slušně a je oblíbený.
mít vzhled
Mít vzhled znamená, aby člověk vypadal zdravě a upraveně a aby se jeho vzhled odlišoval od ostatních.
milý člověk
Milý člověk je osoba, která je přátelská, laskavá a laskavá k lidem kolem sebe. Je někdo, koho můžete bez obav kontaktovat.
bezcharakterní člověk
Člověk bezcharakterní je ten, který nemá vlastní vůli, nerozhodnost, slabost, odhodlanost nebo morální hodnoty.
svobodný člověk
Člověk, který je svobodný, je osoba, která je nezávislá a má právo konat podle svého uvážení.
vznešený člověk
Noblesní, ušlechtilý člověk; člověk s vyššími morálními a estetickými hodnotami.
nepříčetný (člověk)
Člověk nepříčetný je osoba, která má mentální poruchu nebo se projevuje abnormálním chováním.
povaha (národa)
Povaha národa je charakteristický soubor osobnostních vlastností národa, které se projevují v jeho chování a jednání.
porušit (charakter)
Porušit charakter znamená ohrozit nebo poškodit jeho čest a důstojnost.
úlisný (povaha)
Úlisný znamená milý, laskavý, ochotný a přátelský. Je to vysoce korektní a laskavý způsob komunikace.
člověk (vůbec)
Člověk je vysoce inteligentní druh hominidů, kterým se často připisuje velké schopnosti komunikace, používání zbraní a schopnost vytvářet civilizace.
podstata (věci)
Podstata je základní či nejhlubší význam nebo smysl dané věci.