Tvář - synonyma
Celkem nalezeno 10 synonym ke slovu tvář.
Význam: Tvář je obličej člověka, jehož části (oči, nos, ústa, brada atd.) mohou vyjadřovat jeho myšlenky, emoce a pocity.
líce
Líce je strana karet, mince nebo jiného předmětu, na kterou je obrázek nebo nápis vyražen.
obličej
Vnější strana obličeje je často považována za tvář, která je známá pomocí jejího tvaru a výrazu.
podstata
Podstata je základní a nejdůležitější součást nebo princip, který definuje nebo popisuje věc nebo myšlenku.
povaha
Povaha je psychická vlastnost charakterizující člověka a jeho způsob reakce na vnější podněty.
charakter
Charakter je souhrn osobních rysů, vlastností a postojů jež určují způsob jednání a chování jedince.
tvářnost
Tvářnost je schopnost přizpůsobit se nebo reagovat vhodně a ohleduplně na různé situace.
vzhled
Vzhled je vnější podoba člověka nebo věci, její výrazné fyzické rysy.
vzezření
Vzezření je vnější vzhled člověka nebo věci, její vzhled, zevnějšek, účes, oděv, pohyby, postoje a gesta.
člověk
Člověk je vyspělá živočišná bytost, která je schopna komunikace, racionálního myšlení a empatie.
živý tvor
Živý tvor je organismus, který je schopen pohybu a obvykle vykazuje určité funkce jako je dýchání, trávení a reprodukce.
Podobná synonyma
povaha (vyhraněná)
Povaha je silně vyhraněná osobnost, která se projevuje v jejím myšlení, jednání a chování.
mít vzhled
Mít vzhled znamená, aby člověk vypadal zdravě a upraveně a aby se jeho vzhled odlišoval od ostatních.
živý
Živý je synonymum pro žijící, znamená to být aktivní, mít energii a vitalitu.
ironický člověk
Člověk s ironickým smyslem pro humor, který využívá jemné paradoxy k vyjádření svého názoru.
zlomit (charakter)
Zlomit charakter znamená zlomit vnitřní sílu, autoritu a odvahu člověka.
jakýsi (člověk)
Někdo nebo něco nezávislého či neutrálního, co nemá jasnou identitu.
tvor
Tvor je člověk, který vytváří nebo vytváří něco nového, jako může být umělecká díla, nápady, výrobky nebo služby.
nepružný člověk
Nepružný člověk je neschopný ustoupit, změnit názor nebo adaptovat se změnám. Je zarytý a neochotný ke změně.
nezkušený (člověk)
Nezkušený = člověk, který nemá žádné zkušenosti, schopnosti či znalosti v dané oblasti.
člověk (odporný)
Lidská bytost, kterou lze charakterizovat jako odpudivou, zlou, neuctivou nebo odpornou.
všední člověk
Všední člověk je termín odkazující na běžného člověka, který nezaujímá významnější postavení ve společnosti.
naivní člověk
Naivní člověk je člověk, který je nezkušený, neopatrný, nekritický a důvěřivý.
tvářnost (povrchu)
Tvářnost (povrchu) označuje schopnost materiálu odolávat mechanickým vlivům a mít dobrou hladkost.
podezřelý člověk
Osoba, která se zdá být podezřelá, je někdo, koho lze podezírat o spáchání nezákonného činu.
vážný (člověk)
Člověk vážný je zralý, odpovědný a zodpovědný, jehož chování je seriózní, vážené a respektované.
vznešený člověk
Noblesní, ušlechtilý člověk; člověk s vyššími morálními a estetickými hodnotami.
podstata (člověka)
Podstata člověka je jeho jádro, jeho nejvnitřnější a základní vlastnosti, které jsou často spojeny s jeho charakterem, hodnotami a životním způsobem.
ušlechtilý člověk
Ušlechtilý člověk je morálně dobrý a vysoce ctí hodnoty, jako je čest, laskavost a lidskost.
nevkusně oblečený člověk
Člověk oblečený nevkusně, špatným stylem a neslučujícími barvami.
protivný člověk
Nepříjemná osoba, která je agresivní, nesnášenlivá a konfliktní.
přísný člověk
Člověk, který je přísný, je ten, který je přísný ve svých postojích, zásadách a ve výchově. Je striktní a požaduje dodržování pravidel.
lstivý (člověk)
Lstivý člověk je takový, který se snaží vyhnout se přímým problémům pomocí složitých, obratných a někdy i nečestných postupů.
obojpohlavní (tvor)
Obojpohlavní (tvor) je organismus, který má obě pohlavní pohlaví a schopnost samoplodnosti.
porušit (charakter)
Porušit charakter znamená ohrozit nebo poškodit jeho čest a důstojnost.
velký tvor
Velký tvor je obecně termín pro živočicha, jenž je velkého rozměru nebo má obří sílu.
skutková podstata
Skutková podstata je základem právního činu, který je nezbytný pro dosažení trestního práva. Označuje všechny skutečnosti, které jsou nezbytné pro možnost přiřadit daný čin k určitému činu.