Tenký - synonyma

slabý

Slabý znamená nedostatečný, oslabený, neúčinný nebo nevýrazný.

útlý

Útlý je přídavné jméno, které označuje něco malého nebo drobného, co je lehké a křehké.

štíhlý

Štíhlý je ten, kdo má malou tělesnou hmotnost a výrazně menší objem než je obvyklé.

silný

Silný je odolný, odhodlaný a zároveň schopný postavit se neúspěchu a zároveň vysokým nárokům.

objemný

Objemný se vztahuje k velkému objemu, objemu nádoby, prostoru nebo objemu ve vztahu ke složitosti nebo podrobnosti.

tlustý

Tlustý je stav, kdy je něco nebo někdo větší, silnější než je obvykle. Může to být něco fyzického, jako tělesná hmotnost, ale také něco psychického, jako míra intenzity, například silné pocity.

jemný

Jemný znamená něžný, citlivý, příjemný, mírný, nenásilný, jednotný, subtilní.

vysoký (zvuk)

Vysoký zvuk je zvuk, který je vysoký, má vysoké frekvence a je charakteristický pro vyšší tóny.

nevelký

Nevelký znamená malý, málo významný, skromný nebo nevýznamný.

nevydatný

Nevydatný znamená malý, slabý, nevýznamný, neudělující žádnou hodnotu.

řídký (o něčem plynném)

Řídký znamená málo hustý, s malým počtem částic.

drobný

Drobný je malý, nepatrný, maličký. Označuje malou částku, část nebo detail.

nedospělý

Nedospělý je člověk, který dosud nedosáhl plnoletosti, tedy ještě nemá 18 let.

nevyspělý

Nevyspělý vyjadřuje nedostatečnou úroveň nebo stupeň vývoje nebo zralosti.

něžný

Něžný je přívlastek označující jemnou, citlivou, milou povahu nebo chování.

ušlechtilý

Ušlechtilý je vysoce ceněný, významný a nadstandardní, vyznačující se morálními kvalitami a vyššími ideály.

křehký

Křehký znamená lehce poškozený, zranitelný nebo snadno zničitelný.

nepevný

Nepevný je pojem označující něco, co není pevné, nemá pořádnou stabilitu, je křehké nebo se snadno poškodí.

řídký

Řídký: malé množství, rozptýlený nebo vzácný.

dunivý (zvuk)

Dunivý (zvuk) je hlasitý, tlumený zvuk, obvykle hluboký a bušivý.

ušlechtilý muž

Ušlechtilý muž je někdo, kdo je zbožný, čestný, odvážný a starostlivý o druhé. Je to člověk s vyššími morálními hodnotami.

vysoký

Vysoký znamená větší než obvyklé, vyšší výška nebo hodnota.

vyvolat (zvuk)

Vyvolat znamená vyprovokovat, vzbudit nebo vyvolat zvuk.

silný (náraz)

Silný náraz je intenzivní, rychlý a mohutný dopad nebo zásah, který může být destruktivní nebo škodlivý.

silný (řev)

Silný řev je intenzivní zvuk, který vyjadřuje sílu a hlasitost.

vysoký úředník

Osoba na vysoké pozici ve státním úřadě, odpovědná za rozhodování a implementaci politik.

vydávat (zvuk)

Vydávat znamená vyzařovat nebo produkovat zvuk.

donést se (zvuk)

Donést se znamená přinést, dorazit nebo dostat se na určené místo.

vysoký hodnostář

Vysoký hodnostář je vysoce postavená osoba, která obvykle zastává veřejnou funkci nebo pozici ve společnosti.

nevyspělý (mladík)

Nevyspělý je mladík, který ještě nedokončil duševní a intelektuální vývoj a nedosáhl dospělosti.

plácavý (zvuk)

Plácavý (zvuk) znamená kulatý, měkký a nepřesný.

zvuk určité výšky

Zvuk určité výšky je ton s konkrétní frekvencí, který může být slyšen v určitém rozsahu.

rozdíl (jemný)

Rozdíl je mezi dvěma věcmi, situacemi nebo událostmi. Jedná se o odlišnosti mezi nimi.

ušlechtilý (muž)

Ušlechtilý muž je vznešený, morálně vyspělý, galantní, odvážný a etický člověk.

ztlumit (zvuk)

Snížit intenzitu zvuku; zmírnit hlasitost.

dojem (silný)

Silný dojem je intenzivní a hluboký vjem nebo pocit, který zůstává dlouho po jeho zažití.

úředník (vysoký)

Úředník vysoké úrovně je pracovník veřejné správy, který vykonává administrativní služby pro stát nebo obec.

pohlcovat (zvuk)

Pohlcovat znamená absorbovat či utlumit zvuk.

vysoký (člověk)

Vysoký člověk je ten, kdo je vyšší než průměrná výška.

shluk (nevelký)

Shluk je skupina nebo seskupení něčeho, obvykle malých objektů nebo částí, které jsou sdružené dohromady.