Tenký - synonyma
Celkem nalezeno 18 synonym ke slovu tenký.
Význam: Tenký: tlustý nebo silný ve srovnání s ostatními; malý tloušťky, tloušťky nebo šířky.
slabý
Slabý znamená nedostatečný, oslabený, neúčinný nebo nevýrazný.
útlý
Útlý je přídavné jméno, které označuje něco malého nebo drobného, co je lehké a křehké.
štíhlý
Štíhlý je ten, kdo má malou tělesnou hmotnost a výrazně menší objem než je obvyklé.
silný
Silný je odolný, odhodlaný a zároveň schopný postavit se neúspěchu a zároveň vysokým nárokům.
objemný
Objemný se vztahuje k velkému objemu, objemu nádoby, prostoru nebo objemu ve vztahu ke složitosti nebo podrobnosti.
tlustý
Tlustý je stav, kdy je něco nebo někdo větší, silnější než je obvykle. Může to být něco fyzického, jako tělesná hmotnost, ale také něco psychického, jako míra intenzity, například silné pocity.
jemný
Jemný znamená něžný, citlivý, příjemný, mírný, nenásilný, jednotný, subtilní.
vysoký (zvuk)
Vysoký zvuk je zvuk, který je vysoký, má vysoké frekvence a je charakteristický pro vyšší tóny.
nevelký
Nevelký znamená malý, málo významný, skromný nebo nevýznamný.
nevydatný
Nevydatný znamená malý, slabý, nevýznamný, neudělující žádnou hodnotu.
řídký (o něčem plynném)
Řídký znamená málo hustý, s malým počtem částic.
drobný
Drobný je malý, nepatrný, maličký. Označuje malou částku, část nebo detail.
nedospělý
Nedospělý je člověk, který dosud nedosáhl plnoletosti, tedy ještě nemá 18 let.
nevyspělý
Nevyspělý vyjadřuje nedostatečnou úroveň nebo stupeň vývoje nebo zralosti.
něžný
Něžný je přívlastek označující jemnou, citlivou, milou povahu nebo chování.
ušlechtilý
Ušlechtilý je vysoce ceněný, významný a nadstandardní, vyznačující se morálními kvalitami a vyššími ideály.
křehký
Křehký znamená lehce poškozený, zranitelný nebo snadno zničitelný.
nepevný
Nepevný je pojem označující něco, co není pevné, nemá pořádnou stabilitu, je křehké nebo se snadno poškodí.
Podobná synonyma
řídký
Řídký: rozptýlený, nedostatečný, málo hustý.
správní úředník (vysoký)
Správní úředník (vysoký) je úředník, který je zodpovědný za vyřizování úředních záležitostí a řízení veřejné správy.
je po něčem
Je to vyjádření nebo konkrétní shrnutí něčeho. Je to souhrn informací, základních myšlenek nebo poznatků, které jsou důležité pro porozumění daného tématu.
dunivý (zvuk)
Dunivý (zvuk) je hlasitý, tlumený zvuk, obvykle hluboký a bušivý.
velmi vysoký (číslo)
Velmi vysoký = mnohem vyšší než běžné číslo, mnohem vyšší než průměr.
ušlechtilý (muž)
Ušlechtilý muž je vznešený, morálně vyspělý, galantní, odvážný a etický člověk.
vysoký
Vysoký znamená relativně vyšší než obvyklé, měřitelný v míře výšky, úrovně, množství, ceny nebo kvality.
vysoký hodnostář
Vysoký hodnostář je vysoce postavená osoba, která obvykle zastává veřejnou funkci nebo pozici ve společnosti.
ušlechtilý muž
Ušlechtilý muž je člověk s vysokými morálními hodnotami, které vyzařuje v každé situaci.
slabý (paměť)
Slabý znamená oslabený nebo neúčinný, obvykle použitý k popisu síly, intenzity nebo schopnosti.
papaláš (vysoký)
Papaláš je člověk s vysokým postavením, který se chová důležitě a často využívá své postavení ve svůj prospěch.
donést se (zvuk)
Donést se znamená přinést, dorazit nebo dostat se na určené místo.
silný (pohlavek)
Silný je silný díky své síle, odvaze, odhodlání a schopnosti přemáhat překážky. Jeho vůdčí vlastnosti jsou vysoce ceněny a jeho energie může pomoci druhým dosáhnout cílů.
rozdíl (jemný)
Rozdíl je mezi dvěma věcmi, situacemi nebo událostmi. Jedná se o odlišnosti mezi nimi.
vysoký účet
Vysoký účet je dokument, který obsahuje seznam všech zaplacených nebo požadovaných položek.
nevyspělý (mladík)
Nevyspělý je mladík, který ještě nedokončil duševní a intelektuální vývoj a nedosáhl dospělosti.
zvuk
Zvuk je souhrn akustických vln, které člověk slyší jako zvuky a hlasy.
vydávat (zvuk)
Vydávat znamená vyzařovat nebo produkovat zvuk.
silný (řev)
Silný řev je intenzivní zvuk, který vyjadřuje sílu a hlasitost.
vysoký (člověk)
Vysoký člověk je ten, kdo je vyšší než průměrná výška.
vysoký (cena)
Vysoká cena znamená, že je vyšší než obvykle.
vysoký úředník
Osoba na vysoké pozici ve státním úřadě, odpovědná za rozhodování a implementaci politik.