Stisknout - synonyma

přitlačit

Přitlačit znamená tlačit silou, často v kombinaci s otáčením. Může to být například šroubovací klíč, který je přitlačen k otočení šroubu.

přimáčknout

Přimáčknout znamená přitisknout silou k něčemu nebo k sobě navzájem.

stlačit

Stlačit znamená zmenšit objem, nebo tlak, nebo sevřít.

povolit

Dovolit, aby něco bylo provedeno; umožnit, udělit souhlas.

přivinout (k srdci)

Přivinout znamená vyjádřit úzkou vazbu, přízeň nebo lásku k něčemu nebo někomu.

obejmout

Obejmout znamená objet pažemi a obejít, objet kolem krku ve vztahu nebo vyjádřit emoce.

pokořit

Pokořit znamená vyhrát nad něčím silným nebo obtížným, jako je strach, překážka nebo fyzická síla.

ujařmit

Ujařmit je příslovce, které označuje rozkoš a příjemné pocity, jako je štěstí, láska nebo radost.

zdeptat

Zdeptat znamená potlačit nebo zničit něčí naději nebo důvěru.

dolehnout

Dolehnout znamená dosáhnout, něco obklopit, pokrýt nebo projevit se silně.

zmáčknout (tlačítko)

Stisknout, aktivovat, vyvolat účinek pomocí stisknutí tlačítka.

uvolnit

Uvolnit znamená osvobodit, uvolnit se od omezení, napětí nebo stresu.

sevřít

Uchopit pevně a stisknout silně; vytvářet tím těsnou a neproniknutelnou bariéru.

zatnout (zuby)

Zatnout znamená silně sevřít či stisknout, např. zuby.

přitlačit (podezřelého)

Přitlačit znamená tlakovat, vyvíjet na někoho tlak, aby přiznal nebo udělal to, co se po něm chce.

přitlačit <koho> (ke zdi)

Fyzicky donutit osobu, aby se dostala co nejblíže ke zdi.

povolit <co>

Povolit: udělit souhlas nebo povolení k něčemu.

dolehnout (zvuky)

Zahalit prostor zvukem; případně vyvolat pocit, že je zvuk všude kolem.

povolit (pod tlakem)

Ustoupit, vzdát se a povolit činnost, kterou by jinak bylo zdrženo, protože je pod tlakem.

drkotat (zuby)

Drkotat znamená kousat do sebe nebo do jiných předmětů, často s hlasitým zvukem, jako je zuby škrábání nebo kousání.

uvolnit (kroucením)

Uvolnit = odstranit překážky/příčiny, které brání/omezuji volný pohyb.

zmáčknout

Udělat něco násilným tlakem, stisknout nebo stlačit.

zatnout

Zatnout znamená stisknout zuby pevně a silně. Může to být i metafora pro úsilí, se kterým člověk dělá něco těžkého.

vypadávat (zuby)

Postupně ztrácet zuby, které nedozrály nebo jsou již choré a vyřazeny z čelisti.

dolehnout (uzávěr)

Dolehnout znamená ukončit něco, čímž vznikne jasný výsledek nebo situace.

uvolnit <z čeho>

Uvolnit: osvobodit, umožnit volný pohyb/volnost; uvolnit znamená odstranit všechny překážky, bloky a omezení.

uvolnit (místo)

Uvolnit: osvobodit, propustit, uvolnit místo/prostor.

povolit <v čem>

Povolit: umožnit, dovolit, schválit.

uvolnit (z funkce)

Uvolnit znamená odvolat někoho z funkce, či se vzdát funkce.

ukázat zuby

Ukázat zuby znamená vyjádřit hněv nebo agresi, často při štěkání, vrčení nebo zakření.

sevřít (zuby)

Sevřít zuby znamená zažít silnou, fyzickou reakci na stres, konflikt nebo emoci.

uvolnit <co>

Uvolnit: osvobodit, uvolnit se z restriction nebo omezení.

uvolnit (východ)

Uvolnění znamená osvobození, odstranění nebo uvolnění překážky nebo blokády v nějaké oblasti nebo situaci.

uvolnit se

Uvolnit se znamená odložit stres a napětí a relaxovat, uvolnit se fyzicky i psychicky, být si více vědom sebe sama a svého okolí.

dolehnout <co na koho>

Dolehnout je přenášené významem dopadu, vlivu, tlaku či nátlaku na někoho.

povolit (šroub)

Uvolnit, změnit utahovací sílu šroubu, aby bylo možné jej odstranit nebo namontovat.

uvolnit šroub (úplně)

Odšroubovat šroub/otáčet otočením doleva až do úplného uvolnění.

uvolnit se (z objetí)

Uvolnit se znamená odtrhnout se od dotyku druhé osoby; rozdělit se od objetí.

povolit (led)

Uvolnit, dovolit proudění, otevřít, propustit.

pokořit se

Pokořit se znamená přijmout, že něco nemůžeme ovlivnit, anebo přijmout pravdu o sobě samém.

povolit (odklad)

Povolit odklad je umožnit něco odložit na pozdější čas.

uvolnit <koho z čeho>

Uvolnit znamená odstranit zábrany, překážky a nedostupnost: uvolnit člověka z moci, ze strachu, z omezení.

pokořit <koho>

Pokořit znamená porazit, zdolat nebo se zbavit něčí dominance nad druhým.