Smělý - synonyma
Celkem nalezeno 18 synonym ke slovu smělý.
Význam: Smělý je odvážný, odhodlaný a nebojácný člověk, který se nebojí jít za svými cíli.
mužský
Mužský je označení pro pohlaví, které se liší od ženského, je charakterizováno silou, moudrostí a odvahou.
mužný
Mužný: silný, odvážný, statečný, zodpovědný, odpovědný, schopný, charakterní, držící se svých slibů.
tvrdý
Tvrdý je odolný, pevný, náročný, nekompromisní a odmítající jakékoliv změny.
odvážný
Odvážný člověk je statečný, odhodlaný vytrvávat, nebojí se rizika a dokáže se postavit překážkám.
babský
Babský znamená typický pro ženy; je to osobní, soucitný nebo zábavný rozhovor mezi ženami, často ocitající se v situacích týkajících se partnerských vztahů.
řádný
Řádný znamená úplný, přesný, slušný, pořádný, příkladný, přesně dodržovaný.
důkladný (práce)
Důkladný: pečlivý, detailní, přísný, s pozorností provedený.
nesvobodný
Osoba nesvobodná je osoba, která nemá plnou svobodu a je omezena ve svých právech.
poddanský
Poddanství označuje otroctví v feudálním systému, kdy lidé byli podřízeni feudálnímu pánovi.
nevolnický
Nevolnický: bezplatná práce obyvatelstva bez souhlasu a svobodného rozhodnutí.
nebojácný
Odvážný, statečný, neustále se nebojící, čelící nebezpečí s odhodláním.
statečný
Statečný je člověk, který se nebojí postavit svým strachům a je ochoten čelit nebezpečí, pro své přesvědčení nebo pro blaho druhých.
neohrožený
Neohrožený: odvážný, statečný, nebojácný; ochotný riskovat a přijmout následky.
ustrašený
Ustrašený je stav obavy, strachu a úzkosti. Člověk je ustrašený, když se bojí nečekaných situací, neznámých věcí nebo rizik.
neobyčejný
Neobyčejný: mimořádný, výjimečný, neobvyklý, zvláštní, nadprůměrný, netradiční.
neobvyklý
Neobvyklý je to, co je mimořádné, zvláštní a nezvyklé.
opovážlivý
Opovážlivý znamená odvážný, statečný a riskantní, tedy někdo, kdo se nebojí podniknout odvážný čin.
troufalý
Troufalý je odvážný, sebevědomý a občas i drzý; znamená to vystupovat s odvahou a nebojácností.
Podobná synonyma
výsledek (práce)
Výsledek je konečný produkt procesu práce, jehož výsledkem je dosažení cílů a plnění úkolů.
pohlavní úd (mužský)
Pohlavní úd (mužský) je penis, který je základním orgánem pro sexuální aktivitu a pro reprodukci.
mužský rod
Mužský rod je gramatické pohlaví slova, označujícího mužskou osobu, věc nebo pojem.
disertační (práce)
Disertační práce je vysokoškolská obhajovaná práce, která je vypracována na získání doktorského titulu.
příliš odvážný
Příliš odvážný: přehnaně smělý, riskantní, až nezodpovědný.
tvrdý (trest)
Tvrdý trest je typ trestu, který je přísný a vyžaduje vysokou úroveň odpovědnosti. Cílem je vymýtit nežádoucí chování a přinutit osobu k tomu, aby se v budoucnosti chovala správně.
důkladný
Důkladný = pečlivý, systematický, podrobný, detaily prozkoumaný, starostlivý, pozorný.
práce
Práce je aktivní činnost člověka spojená s výkonem činností pro získání zisku či užitku.
přijmout (hodně práce)
Přijmout znamená převzít a přijmout odpovědnost za něco, co bylo nabídnuto.
dopadnout <na koho> (práce)
Dopadnout
nutit <koho> (do práce)
Nutit
výsledky (práce) programu
Výsledky programu jsou všechny produkty či výstupy, které daný program generuje.
propustit z práce <koho>
Propustit z práce - ukončit pracovní poměr s někým, obvykle z důvodu nezpůsobilosti nebo nevyhovujícího chování.
nucené práce (v Rusku)
Nucená práce v Rusku je práce, kterou je nutné provádět za podmínek, které jsou neúměrné její výši odměny nebo její zdravotnímu stavu.
vyrušit (z práce)
Narušit práci, konverzaci, činnost přítomných lidí nečekaným vstupem nebo událostí.
pustit se (do práce)
Začít se zabývat/pracovat nad něčím, často s vášní, energií a odhodláním.
vzít (do práce)
Vzít znamená získat nebo přijmout do práce, pověřit někoho nebo něco, zavázat se k něčemu nebo převzít odpovědnost.
tvrdý (člověk)
Člověk tvrdý je osoba, která je odolná vůči překážkám, nebojí se přijmout riziko a je schopná obstát v náročných situacích.
nezpůsobilý (práce)
Nezpůsobilý je někdo, kdo není schopen plnit požadavky na vykonávání práce.
způsoby práce
Způsoby práce jsou metody a postupy, které se používají k dosažení požadovaných cílů a výsledků.
úkolová práce
Úkolová práce je druh práce, která požaduje plnění konkrétních úkolů a cílů.