Pronést - synonyma

mrštit <co>

Mrštit = rychle, silou, neobratně hodit nebo házet; pohybovat se rychle, neobratně nebo s násilím.

vrhnout

praštit <čím po kom>

Praštit se používá pro označení silného úderu čím po někom, jako je naštvaný pohled, výkřik nebo fyzický úder.

pohodit (hlavou)

Pohodit hlavou je vyjádřením souhlasu nebo názoru. Je to jako když potřesete hlavou, jako byste řekli "ano".

mávnout (rukou)

Mávnutí rukou je gesto, kterým někoho pozdravíme, rozloučíme se s ním nebo jej upozorníme.

dát <co komu>

Dát komu něco: předat mu nebo jí něco, co patří nebo co chce, nebo co jim slouží jako služba.

přidělit

Přidělit znamená přiřadit něco k něčemu nebo někomu, přičemž to může být příležitost, prostředky, úkol nebo jiné vymezené povinnosti.

povědět

Povědět znamená vysvětlit nebo informovat někoho o něčem vyslovováním nebo psaním.

prohlásit

Prohlásit znamená vyjádřit nějakou myšlenku nebo názor nahlas.

nechat <čeho>

Nechat: Zanechat či opustit něco nebo někoho, nechat být, nechat volný průběh nebo vyvíjet působení.

zanechat <čeho>

Zanechat: odložit, zanechat něco po sobě; zanechat trvalý vliv.

ustoupit <od čeho>

Ustoupit znamená vzdát se čeho, opustit prostor nebo se vzdálit od něčeho.

dopravit (tajně)

Dopravit znamená přepravit bezpečně a tajně na určené místo.

propašovat

Propašovat znamená ilegálně převést osobu nebo zboží z jednoho státu do druhého.

vyslovit

Vyjádřit nahlas ve slovech, vyslovit.

proslovit (řeč)

Proslovit je mluvit veřejně, aby se oslovilo publikum a sdělilo jim nějakou myšlenku nebo poselství.

nabít <komu>

Nabít znamená poskytnout mu energii, informace, sílu nebo vůli.

poroučet <co komu>

Poroučet označuje jednostranné nařízení nebo rozhodnutí, které se (často autoritativně) vyžaduje, aby se něco udělalo nebo neudělalo.

docházet <co komu>

Docházet znamená dostat se někam, dosahovat něčeho nebo přítomnost v určitém místě.

vystavit <komu> (pas)

Udělit někomu pas (nebo jinou dokumentaci) a oficiálně povolit jeho cestu.

nedbat <čeho>

Nedbat: ignorovat, nevšímat si, opomíjet, přehlížet.

zahalovat <co do čeho>

Zahalovat znamená pokrýt nebo zakrýt něčím co je dostatečně silné na to, aby neprozradilo to, co je skryto.

jít <komu> (klobouk)

Jít komu klobouk je vyjádření úcty, obdivu nebo poděkování.

dopravit (autem)

Přepravit osobu nebo věc autem z jednoho místa na druhé.

pozorovat (tajně)

Sledovat tajně a pozorně.

ztížit <co komu>

Ztížit komu cokoli: způsobit obtíže, zpomalit nebo učinit náročnější.

odcizovat <co komu>

Ukrást něčí majetek nebo práva.

napovídat <co komu>

Napovídat znamená dát náznaky nebo rady, aby se někdo mohl dobrat k onému výsledku.

pustit se <do čeho>

Začít se něčím zabývat, věnovat se něčemu, pustit se do toho.

nechat <co>

Nechat: udělat něco tak, aby to zůstalo nebo se stalo daným způsobem; dopustit, aby se něco odehrálo.

ubývat <čeho>

Ubývat znamená postupně klesat nebo mizet.

dotýkat se <čeho>

Dotýkat se: fyzicky se přiblížit k určité věci, udělat kontakt mezi dvěma objekty nebo osobami.

týkat se <čeho>

Týkat se: být související s čím, dotýkat se čeho, být relevantní k čemu.

předat <co komu>

Předat: přenést něco na někoho; přenést informace, zkušenosti, moc, dovednosti, vědomosti, zodpovědnost.

zmocňovat se <čeho>

Užívat si něčeho nezákonně, bez povolení nebo oprávnění.

odhlédnout <od čeho>

Odhlédnout: nevšímat si něčeho, učinit kompromis a odpustit věc.

smát se <komu>

Smát se znamená vyjádřit radost nad něčím, co daná osoba udělala či řekla.

zlořečit <komu>

Zlořečit znamená hanlivě a nadávat na někoho.

vzdát se <čeho>

Vzdát se čeho: odpustit, opustit nebo toho zříci.

propašovat <co>

Převést/dovézt ilegálně cokoliv přes hranice.

zbavit se <čeho>

Odstranit, zbavit se čeho; opustit; zřeknout se; zbavit se účasti.

všímat si <čeho>

Všímat si: věnovat pozornost, zaměřit se, sledovat.

nechat propadnout

Nechat propadnout znamená nechat něco nevyužít, nechat něco zapomenout nebo nechat něco projít bez pozornosti.

vyslovit <co> (veřejně)

Vyjádřit nahlas, veřejně zvukem či slovy svůj názor, myšlenku nebo přání.

odporovat <komu> (drze)

Odmítat příkazy nebo názory druhých, často s drzostí nebo odvahou.

vzniknout <co z čeho>

Vzniknout: vytvořit se z ničeho, stvořit se.