Přikazovat - synonyma

poroučet <komu>

Poroučet znamená uložit někomu nějakou povinnost, kterou musí splnit.

rozkazovat

Dávat příkazy nebo nařídit něco, co se má udělat; jednat autoritativně.

ukládat

Ukládat znamená zaznamenat, uschovat či uložit informace, data nebo soubor.

předpisovat

Předpisovat znamená určit závazným předpisem, postupem či zákonem, co se má dělat.

diktovat

Řídit a vyžadovat, aby bylo něco řečeno nebo napsáno; předčítat nebo recitovat přímo.

seřizovat (hodiny)

Seřizovat znamená nastavit čas a kalibraci hodin tak, aby běžely přesně.

regulovat

Regulovat znamená stanovit hranice, držet je a přizpůsobovat se jim. Je to proces řízení s cílem dosáhnout vyvážených a žádoucích výsledků.

nařizovat

Nařizovat: přikazovat či nařizovat něco, co má být provedeno; převést pokyny do činů.

poroučet

Poroučet znamená dávat příkazy nebo rozkazy a očekávat jejich splnění.

přidělovat (byt)

Přidělovat byt znamená rozdělit byt mezi více osob k užívání nebo pronájmu.

určovat (úředně)

Určovat znamená stanovit přesnou hodnotu, vlastnost nebo pořadí, obvykle úředně nebo na základě předepsaných pravidel.

přenechat <co komu>

Přenechat: dát něčemu druhému do vlastnictví, do péče, do užívání.

dát výplatu <komu>

Poskytnout někomu peněžní odměnu za práci, kterou odvedli.

domlouvat <komu>

Domlouvat znamená s někým probírat, dohodnout a vyjednat podmínky, aby obě strany dosáhly dohody.

zadržet <komu> (plat)

Zadržet (plat) znamená odmítnout či odložit přijetí či vyplacení částky, kterou bylo určeno.

oznámit <co komu>

Oznámit komu co: sdělit informace, udělat něco známým.

tkvět <komu> v mysli

Tkvět v mysli znamená být vyrytý hluboko v mysli, zůstat i po dlouhou dobu v paměti.

nepřát <komu>

Nepřát znamená projevovat nesympatie, odmítat, odporovat či odmítnout.

přizvukovat <komu>

Přizvukovat znamená podporovat, schvalovat či podtrhovat názor, myšlenku nebo jednání dané osoby.

říci <co komu>

Říci znamená sdělit mu slovně nějakou myšlenku, informaci nebo informaci.

vymluvit <co komu>

Vymluvit znamená odmítnout to, co někdo řekl, nebo navrhl.

určovat

Určovat znamená stanovit podmínky, pravidla nebo parametry pro co největší přesnost.

vyčinit <co komu>

Vyčinit: udělat někomu odplatu, pomstu nebo trest za něčí činy.

dlužit <co komu>

Dlužit znamená dát někomu to, co mu náleží; obvykle jde o peníze.

slíbit <co komu>

Slíbit něco znamená dát slib, že to splníme. Slíbit něco komu je dát osobě slib, že to splníme.

zakázat <co komu>

Zakázat znamená omezit nebo zakázat určitou činnost nebo používání něčeho.

napomáhat (v uplatnění) <komu>

Napomáhat znamená přispívat k úspěšnému dosažení cíle, pomáhat, podporovat člověka nebo skupinu.

ukládat (nádobí)

Ukládat (nádobí) znamená dávat nádobí do skříně nebo jiného úložného prostoru.

dokázat <komu> (vinu)

Ukázat, že dotyčný je zodpovědný za nějaké zločin nebo špatné jednání.

vinout se <ke komu>

Vinout se ke komu znamená dělat něco, co je pro druhou osobu příjemné nebo užitečné.

dát komu za vyučenou

Dát komu za vyučenou znamená ukončit vztah, s někým se rozloučit a uzavřít s tím kapitolu.

dát <co komu>

Dát komu něco: předat mu nebo jí něco, co patří nebo co chce, nebo co jim slouží jako služba.

znít <komu> (v uších)

Být slyšen jako zvuk, zaznít v uších.

dopomoci <komu>

Pomoci někomu s něčím, co je pro něj důležité nebo potřebné.

prominout <co komu>

Prominout komu znamená odpustit mu jeho chybu nebo nezdary.

určit (úředně)

Stanovení či vymezení požadavků, pravidel nebo definicí podle zákona nebo předpisu.

odpustit <co komu>

Odpustit někomu je vyjádření odpuštění jeho chyb nebo ublížení, které vám způsobil. Znamená to, že se rozhodnete uznat a přijmout dřívější činy, aniž byste si přáli odvetu.

odporovat <komu>

Odporovat znamená jednat proti jeho přání nebo názoru; projevovat nesouhlas nebo odpor.

vykrást <komu> (byt)

Vykrást byt někoho: odcizit majetek z cizího domu silou nebo podvodem.

zmařit <co komu>

Zmařit znamená neúspěšně dokončit, zrušit nebo znemožnit.