Překonat (odpor) - synonyma

zlámat <co>

Zlámat: rozbít, zničit, způsobit trvalé poškození.

přelomit

Přelomit znamená opustit staré a začít něco nového, změnit směr nebo přístup.

ohnout

Ohnout znamená přivést něco do jiného tvaru, například kov, drát nebo dřevo, tak aby byl schopen se vrátit do původní polohy.

zničit <co>

Zničit: zcela zrušit, zahubit či zničit existenci čeho.

rozbít

Rozbít znamená fyzicky rozdělit nebo roztříštit na menší části.

zkazit

Pokazit, zhoršit, znehodnotit.

zmařit

Zmařit znamená zrušit, zničit nebo zabránit splnění něčeho.

zdolat

Dosáhnout cíle nebo výsledku poté, co se čelí obtížím, znamená "zdolat" to.

přemoci

Přemoci znamená porazit, překonat, vyhrát nad něčím nebo někým.

zkrušit <koho>

Zkrušit znamená ukončit nebo omezit jeho činnost, často násilným způsobem.

zdrtit

Zdrtit znamená přivést k zemi silou, okamžitě způsobit fyzickou bolest nebo psychický šok.

pochvalovat si <koho n. co>

Pochvalovat si něco/někoho: oslavovat sám sebe za úspěch či dobrý výkon.

poděsit <koho>

Poděsit znamená vyvolat strach, úzkost nebo hrůzu.

tvrdě cvičit <koho>

Cvičení s vytrvalostí a intenzitou, aby se dosáhlo určitého výsledku.

znepřátelit si <koho>

Znepřátelit si koho: získat si nepřítele, způsobit mezi sebou vzájemné nepřátelství a vůči sobě nevraživost.

přimět <koho k čemu>

Přimět: vnutit konkrétní osobě provést něco, co by jinak neudělala.

používat <co na koho>

Používat "co na koho" znamená použít nástroj, zbraň, slovo nebo jinou činnost k ovlivnění, ublížení či ovládnutí někoho nebo něčeho jiného.

živit <koho>

Živit: poskytovat potravu, zajišťovat potřeby pro život někomu nebo něčemu.

zmučit <koho>

Zmučit znamená fyzicky či psychicky týrat osobu, aby trpěla fyzicky či psychicky.

přestávat dbát <o koho n. co>

Přestávat dbát: zapomínat, nevšímat si, ignorovat osobu nebo věc.

uctívat <koho>

Uctívat je vyjádřením úcty a úcta k někomu nebo něčemu. Je to projev úcty, cti a uznání.

zadávit <koho>

Zadávit znamená dát rozkaz či pokyn, aby učinil/a určitou věc.

donutit <koho k čemu>

Donutit: násilím, vynucením nebo tlakem vyžadovat od někoho, aby učinil něco, co nechce.

zahánět <koho>

Zahánět: vymýtit, odstranit, zbavit se (něčeho/někoho).

umořit <koho>

Umořit znamená splatit příslušnou částku dluhu najednou, čímž se zbavíme dluhu a jeho závazků.

zabít <koho>

Zabít znamená fyzicky usmrtit, zcela zničit život.

umístit <koho kam>

Umístit znamená přemístit nějakou věc na dané místo či souřadnice.

dorážet <na koho>

Naléhavě a opakovaně dotazovat se na něco, prosit nebo důrazně prosit o něco.

utvrzovat <koho v čem>

Utvrzovat: potvrzovat, upevňovat, posilovat, dokazovat hodnotu nebo pravdivost něčeho.

znemožnit <koho>

Znemožnit znamená omezit jeho možnosti nebo schopnosti konat něco.

vytlačit <koho n. co>

Odsunout, vyhnat, vyhnout, vyřadit.

zbavit <koho> (funkce)

Zbavit člověka něčeho: odstranit něčí právo, titul, postavení, odpovědnost nebo vlastnictví.

zmocnit <koho k čemu>

Zmocnit se udělit komužto právo nebo pravomoc k činu nebo konání.

ničit <koho n. co>

Ničit: způsobovat destrukci, zničit, poškozovat.

ohlásit <koho n. co>

Ohlásit: oznámit, ohlášením dát najevo něčí přítomnost nebo zprávu o něčem.

strkat <do koho>

Strkat do někoho znamená fyzicky tlačit na něj, aby se pohnul.

odcházet <od koho>

Odejít od někoho; opustit jeho přítomnost.

uzdravit <koho>

Uzdravit : obnovit zdraví, zbavit nemoci či bolesti.

vylučovat <koho n. co>

Vylučovat znamená odstranit, vyloučit či vyřadit někoho nebo něco.

vyhnat <koho odkud>

Vyhnat znamená vyžadovat, aby se někdo odešel z určitých míst, aby se zbavil místa nebo situace.

oslovit <koho>

Oslovit znamená adresovat se k němu nebo jednat s ním.