Poslání - synonyma

úloha

Úloha je úkol nebo úkol, který je třeba splnit.

úkol

Úkol je úloha nebo činnost, kterou je nutné provést, aby se dosáhlo výsledku.

význam

Význam je to, co slovo nebo pojem znamená, což může být slovní definice, příklad nebo symbolický obraz.

platnost

Platnost je období, po které je něco platné, nebo do kterého je v platnosti.

úřad

Úřad je veřejná instituce, která vykonává veřejnou správu a poskytuje služby občanům.

hodnost

Hodnost je postavení nebo řád, který odlišuje jednu osobu od ostatních vzhledem k jejímu postavení nebo privilegiím.

fungování

Fungování je proces, který zajišťuje, že systém funguje jako celek a dosahuje požadovaných výsledků.

činnost

Činnost je aktivita, kterou lidé provádějí, aby dosáhli nějakého cíle. Může to být práce, studium, sport nebo jakákoli jiná činnost.

chod

Chod je činnost, kterou děláme, když se pohybujeme po místě. Je to proces pohybu a přesunu z jednoho místa na druhé.

přiřazení

Přiřazení je proces přiřazování určité hodnoty nebo objektu k jinému objektu.

zobrazení

Zobrazení je proces prezentace dat, informací a myšlenek pomocí grafických či jiných obrazů.

úděl

Úděl je osud člověka, vymezený bohy nebo jinou silou, který nelze změnit.

osud

Osud je souhrnem událostí, které se staly nebo mohly stát, a často se považuje za nezměnitelnou realitu.

dávat (za úkol)

Dávat (za úkol): vyžadovat, aby někdo provedl něco; delegovat úkol.

ztrácet platnost

Ztrácet platnost znamená postupně ztrácet sílu, přijatelnost nebo relevanci.

vykonávat úřad

Vykonávat úřad znamená zastávat určitou funkci nebo povinnost v rámci státního nebo veřejného orgánu.

chod (stroje)

Chod stroje je pohyb nebo tok částí stroje, které se používají k provádění určitého úkolu.

konzulární úřad

Konzulární úřad je úřad, který vyřizuje administrativní, právní a konzulární záležitosti v zahraničí.

svěřit (úkol)

Předat někomu odpovědnost za plnění úkolu nebo za vyřízení činnosti.

činnost vlád n. států

Činnost vlád n. států je souhrnem politik, které stát používá k řízení společnosti a uskutečňování veřejného zájmu.

dát (úkol)

Darovat někomu/něčemu: poskytnout někomu/něčemu příspěvek, zboží nebo službu důvěrně nebo laskavě.

ukončit (činnost parlamentu)

Ukončit = zastavit činnost; parlament = zastavit debaty a schválit přijaté zákony.

zaběhaná činnost

Zaběhaná činnost je odlišný výraz pro opakující se rutinní činnost, která se provádí pravidelně.

slavnostní uvedení (v úřad)

Slavnostní uvedení je ceremoniál, při kterém se oficiálně uvádí někdo do úřadu, zejména politického, nebo do funkce.

postihovat (význam)

Postihovat: udělovat tresty, sankce apod. pro nepříznivé jednání.

činnost stran

Činnost stran je proces, při kterém skupiny lidí nebo organizace sdílejí stejné cíle a spolupracují na jejich dosažení.

přičítat (význam)

Přičítat znamená přidat, připočíst k něčemu jinému.

zastupující úřad

Zastupující úřad je instituce, která poskytuje zástupce občanům nebo právnickým osobám. Vykonává právní úkony, jako je přijímání podání, vyřizování žádostí o vízum a zastupování stran v právních záležitostech.

složitý (osud)

Náročný, zapeklitý, často zmatený, nevyzpytatelný, obtížně pochopitelný.

činnost (horlivá)

Horlivá činnost je aktivita, která je prováděna s odhodláním a intenzitou.

zlý osud

Zlý osud je fenomén, který se týká nešťastných událostí, které se dějí v našem životě, a které jsou nad naší kontrolou.

neodvratný (osud)

Neodvratný osud je situace, kterou nelze zvrátit nebo změnit. Je to nevyhnutelný konec.

uvedení v činnost

Uvedení v činnost znamená spuštění nebo aktivaci něčeho. Je to proces aktivace nebo zahájení procesu.

mít platnost

Platnost je vlastnost pravidel, zákonů, dohod a jiných právních dokumentů, která umožňuje jejich implementaci a používání.

předurčit čí (osud)

Předurčit čí osud: rozhodnout o něčí budoucnosti; určit někomu cíl nebo směr.

uvést <co> v činnost

Uvést v činnost: zahájit činnost, aktivovat, spustit.

omezit (platnost)

Omezit znamená stanovit nebo zavést limity, co se týká času, počtu nebo množství.

určit (osud)

Urcení osudu je myšlenka, že lidé nemají volnou vůli, ale jsou ovládáni některými věcmi, které jsou již dány.

vymezit (úkol)

Vymezit je definovat, stanovit nebo specifikovat limit, hranici nebo pravidla.

přisuzovat <komu> (osud)

Přisuzovat osud : odpovídat za výsledky činů nebo určitých událostí.

přemáhat (osud)

Bořit překážky a přemáhat osud; bojovat, abych dosáhl lepšího osudu.