Pominout (bouře) - synonyma
Celkem nalezeno 19 synonym ke slovu pominout (bouře).
Význam: Ignorovat, opomenout nebo obcházet situaci, kterou člověk nechce řešit nebo nechce přijmout.
přemístit se (chůzí)
Přesunout se z místa na jiné místo, obvykle chůzí.
projít (lesem)
Projít lesem znamená jít pěšky po jeho cestách a chodnících, obvykle bez použití vozidel.
zběhnout <ke komu>
Ujít rychle, bez ohlášení, běžet pryč z místa, nebo od někoho.
přeběhnout
Přeběhnout znamená rychle opustit jedno místo a přesunout se na jiné.
přestoupit
Přestoupit znamená přejít z jednoho stavu, postavení, situace nebo místa na druhé.
přidat se
Přidat se znamená vstoupit do skupiny a účastnit se její činnosti.
přistoupit <k čemu>
Přistoupit znamená učinit krok nebo čin, který je potřebný k uskutečnění něčeho.
přikročit (k akci)
Přikročit znamená zahájit nebo provést nějakou akci.
změnit se <co v co>
Změnit se znamená měnit svůj stav, vzhled, postoj či názor.
minout
Minout znamená užít, spotřebovat, vyčerpat, vyčerpat něco do konce.
vynechat
Vynechat znamená opomenout, přeskočit nebo ignorovat něco.
ignorovat
Ignorovat znamená opomíjet, přehlížet nebo přímo nevšímat si něčeho.
nevšimnout si
Nepozornost, nevšimnout si něčeho; nevšímat si, nezaznamenat, nevšimnout si.
nedbat
Nedbat znamená nevšímat si či nevěnovat pozornost čemukoli.
přeběhnout (očima)
Přeběhnout (očima) znamená prohlédnout, pročíst si rychle něco.
přelétnout (stránku)
Rychle pročíst stránku, aby se získalo hlavní sdělení nebo informace.
uplynout (noc)
Uplynout znamená, že časový úsek pro danou událost je u konce, např. noc uplynula.
opustit (nemoc)
Opustit nemoc znamená léčit se, nebo se zotavit z nemoci.
omrzet <koho co>
Omrzet: znechutit; přestat bavit, unavovat; nudit, otrávit.
Podobná synonyma
konfiskovat <komu> (majetek)
Konfiskovat znamená zabavit (majetek) někomu.
podporovat <koho>
Podporovat
zprdnout <koho>
Zprdnout se dá použít k popisu toho, když se někdo ztrapní, zesměšní nebo se stane předmětem posměchu.
uplynout (poledne)
Uplynout znamená, že čas běží a je po poledni - obvykle 12 hodin od počátečního času.
vysázet <komu> (na zadek)
Plácnout/uhodit někoho.
ztuhnout <komu> (noha)
Ztuhnout: znehybnět, nastat tuhost nebo napětí v svalu nebo končetině, jako je např. noha.
znemožnit <co komu>
Znemožnit je způsobit, že je komu či čemu zabráněno v provedení činnosti.
zahánět <koho>
Zahánět: vymýtit, odstranit, zbavit se (něčeho/někoho).
divit se <čemu>
Divit se <čemu> znamená být překvapen a udiven nad něčím, co se stalo, nebo co se řeklo.
uniknout <čemu>
Ujít čemukoliv, čeho se snažíme uniknout, abychom se vyhnuli problémům nebo nebezpečí.
zbít <koho>
Zbít koho znamená fyzicky napadnout a ublížit mu fyzicky nebo psychicky, často mluvíme o bití nebo bicí.
podarovat <koho čím>
Podarovat znamená darovat někomu něco, být užitečným a ukázat lásku.
navést <koho k čemu>
Navést znamená pomoci někomu směřovat k určitému cíli.
poděsit <koho>
Poděsit
dát zabrat <komu>
Namáhat, obtížit či přetížit někoho na maximum.
naučit dělat <koho co>
Naučit dělat něco: získat dovednosti nebo informace nezbytné k vykonávání činnosti nebo k plnění úkolu.
zlikvidovat <koho>
Zlikvidovat
přidat <co do čeho>
Přidat znamená připojit, přivést nebo přiřadit něco k něčemu jinému.
dařit se <co komu>
Dařit se znamená úspěšně se vyvíjet, prospívat nebo mít úspěch v čemkoli co člověk dělá.
spatřit <koho n. co>
Spatřit: zahlédnout, vidět; pozorovat, objevit; poznat, rozpoznat.
korespondovat <čemu>
Korespondovat = psát dopisy nebo jiné dokumenty, sdílet myšlenky a zkušenosti, komunikovat.
platit <komu>
Platit
snést <co od koho>
Snést: přijmout, trpět či unést břemeno, úkol nebo následky činu od někoho.
vynadat <komu> zle
Vynadat někomu zle znamená vyslovit na něj kritiku nebo urážku.
tupit <koho n. co>
Tupit: potlačovat, zeslabovat účinky něčeho, postupně oslabovat.
připravit <koho o co>
Připravit: předem přizpůsobit nebo předem připravit něco pro budoucí použití.
uvést <koho> (k řediteli)
Uvést (k řediteli) znamená doprovodit někoho, aby se dostal do kanceláře ředitele.
naletět <komu>
Naletět někomu je udělat krok, který nemá logické vyústění nebo důvod a který může být zneužit.
rozčarovat <koho n. co>
Rozčarovat je vyjádření, které znamená zklamat očekávání nebo naděje někoho nebo něčeho.
přisluhovat <komu>
Být v službě komukoliv; být k dispozici, poskytovat služby.