Ovládnout - synonyma

ovládnout

Mít nad něčím úplnou kontrolu; dokázat se nad něčím plně zmocnit.

podmanit si

Podmanit si znamená dobýt, ovládnout, získat sílu nad něčím nebo někým.

obsadit

Obsadit znamená zabrat, uzmout nebo zaujmout místo či pozici.

okupovat

Okupovat znamená násilím a protiprávním způsobem převzít kontrolu nad určitou oblastí.

přemoci

Přemoci znamená dokázat porazit něčí odpor nebo něco překonat.

zmocnit se

Uchopit nebo získat rozhodující kontrolu nad něčím.

přemoci (přírodu)

Přemoci přírodu znamená ovládnout ji a využívat její sílu ve prospěch člověka.

opanovat (zemi)

Opanovat zemi znamená získat nad ní kontrolu a mít nad ní vládu.

zmocnit se <čeho>

Získat pro sebe kontrolu nad něčím; opanovat, získat moc.

podmanit si <co>

Podmanit si znamená získat nad ním plnou kontrolu a mít vliv.

ovlivnit (manžela)

Působit na manžela tak, aby to mělo vliv na jeho myšlenky, chování nebo rozhodnutí.

usměrnit <koho>

Usměrnit znamená vést ho po správné cestě, aby se choval a řídil se správnými pravidly.

zkrotit (koně)

Zkrotit znamená vzdát se odporu a naučit se poslouchat a ovládat své chování.

potlačit

Potlačit znamená zastavit nebo omezit něčí činnost nebo vliv.

zvládnout

Zvládnout znamená úspěšně dokončit, provést nebo zrealizovat něco.

naučit se (jazyk)

Naučit se (jazyk) znamená získat schopnost mluvit, číst a psát v daném jazyce.

osvojit si

Osvojit si znamená naučit se něco nového nebo přijmout novou situaci; přizpůsobit se novému životnímu stylu nebo přístupu.

sledovat <koho>

Sledovat znamená pozorně se dívat na jeho činy, pohyby nebo vystupování.

vystříhat se <čeho>

Vystříhat se znamená vyhnout se, vyvarovat se čehokoli.

přijímat <koho>

Přijímat znamená uznávat nebo schvalovat něčí názor, návrh nebo žádost.

zříci se <čeho>

Odmítnout nebo se vzdát něčeho; odmítnout či opustit činnost, názor, postoj nebo odpovědnost.

živit <koho>

Živit: zajišťovat pravidelnou potřebnou péči a podporu, aby bylo zachováno zdraví a životní úroveň.

neobejít se <bez čeho>

Neobejít se bez čeho: bez toho se neobejít, nutné pro uskutečnění.

vydráždit <koho>

Vydráždit znamená rozčílit nebo nalézt v někom zlost a vztek.

chybný skok (koně)

Chybný skok je chyba při skoku s koněm, kdy kůň neskáče přes překážku správně.

zaútočit <na koho>

Zaútočit znamená fyzicky nebo verbálně napadnout někoho.

přemlouvat <koho>

Přemlouvat: vyjednávat s někým a přesvědčovat ho o něčem.

následovat <koho>

Jít za někým, činit to, co on/ona dělá; dodržovat jeho/její pokyny a postupy.

domýšlet se <čeho>

Předvídat a dopočítat si výsledek, vyvozovat za sebou logicky navazující závěry.

osvobodit <koho>

Osvobodit: uvolnit někoho z vězení, z otroctví, z nějakého omezujícího prostředí nebo postavení.

umístit <koho kam>

Umístit znamená přemístit nějakou věc na dané místo či souřadnice.

pomlátit <koho>

Pomlátit znamená fyzicky napadnout a násilně zbít jeho.

rozkřikovat se <na koho>

Rozkřikovat se na někoho znamená velmi hlasitě na někoho křičet nebo na někoho napadat slovně.

dostat se <z čeho n. odkud>

Získat přístup nebo se dostat do něčeho; překonat překážky; dosáhnout cíle.

oslavovat <koho n. co>

Slavit a vyjadřovat radost nad úspěchem, výročím nebo událostí, které je třeba ocenit.

potlačit <co>

Potlačit: omezit, zabránit, zmírnit, zeslabit.

pokořovat <koho>

Pokořovat znamená uznávat nadřazenost/autoritu koho/čeho a respektovat jeho/jeho vůli.

oddalovat <koho od koho>

Oddalovat znamená odkládat, odkládat činnost, neplnit požadavky nebo zdržovat se od něčeho.

porazit <koho>

Zvítězit nad někým, zvládnout, zdolat něco, co vyžaduje vytrvalost, schopnosti nebo dovednosti.

krmit <koho> (mateřským mlékem)

Dávat kojencům jídlo, nejčastěji mateřské mléko.

vyklidit <koho>

Vyklidit: opustit místo, umístit osobu mimo dosah.

znavit <koho>

Znavit je schopnost najít a pochopit něčí specifickou potřebu nebo situaci a přizpůsobit se jí.

zamračit se <na koho>

Zamračit se znamená ukázat na někoho soucit nebo naštvání tváří nebo pohledem.

vyhánět <koho>

Vyhánět znamená donutit někoho odejít nebo opustit místo.

usměrnit

Změnit směr či způsob, jak se něco dělá, aby bylo účinnější a efektivnější.

zabít <koho>

Zabít: ukončit život člověka nebo jiného živého tvora násilím.

odvozovat <co z čeho>

Odvozovat znamená vyvozovat, dospívat k závěru z určitých důkazů či informací.