Odstranit - synonyma

projednat (úplně)

Diskutovat o věci a dojít k závěru.

vyřešit

Vyřešit: nalézt řešení pro daný problém nebo situaci.

vyřídit

Vyřídit znamená provést veškeré potřebné kroky k dosažení cíle nebo k nápravě situace.

ukončit

Ukončit znamená ukončit činnost, proces, konverzaci či dialog; ukončit znamená dokončit, uzavřít.

zrušit

Zrušit: přerušit, zastavit nebo odstranit platnost, existenci či funkci.

zničit

Zničit znamená úplně zničit, zlikvidovat, zničit veškerou existenci.

zabít

Zabít znamená ukončit život člověka nebo zvířete, často násilím.

zaniknout

Zaniknout je ztratit se z dohledu nebo z běžného života, zmizet a být neviditelný.

skončit

Ukončit činnost, často i úplně; dokončit; zakončit; završit; zastavit.

vymýtit

Vymýtit znamená úplně zničit, nechat něco zcela zmizet.

vyhladit

Vyhladit znamená odstranit nedokonalosti, nerovnosti a vyrovnat povrch.

vykořenit

Vykořenit znamená úplně odstranit, odstranit kořeny, ať už fyzické či psychické.

zlikvidovat

Zlikvidovat znamená zcela zničit nebo odstranit.

odpravit

Odpravit: vyřídit, vyřešit, dokončit, hotovo.

odstavit (diktátora)

Odstavit znamená odstranit, vyhnat, odvést nebo zbavit moci nějakou osobu, jako například diktátora.

sesadit

Odstranit někoho ze svého postavení nebo funkce, obvykle silou nebo násilím.

zbavit se

Odstranit se od čeho nebo od něčeho, zbavit se starostí nebo odpovědnosti, či jiných povinností.

odklidit (bednu)

Odklidit: přesunout bednu na jiné místo.

dát pryč

Odebrat, odstranit, zbavit se.

vyčistit (skvrny)

Odstranit skvrny čištěním.

úplně

Úplně: úplně, zcela, zcela, kompletně, dokonale, bez výjimek, bez omezení.

zrušit <co>

Zrušit: odstranit, zastavit nebo zahodit.

zbavit <koho> (funkce)

Zbavit: Odebrat člověku něco, čím se něco řídí nebo ho činí schopným.

zrušit (smlouvu)

Zrušit = odvolat, ukončit platnost.

ukončit (těhotenství)

Ukončit těhotenství znamená porodit a donosit dítě na svět.

projednat

Projednat: diskutovat a hledat společné řešení, zhodnotit, vyhodnotit a schválit.

dát pryč <co>

Odebrat, odstranit nebo zrušit.

skončit <co>

Ukončit, ukončovat činnost, akci nebo proces.

zlikvidovat <co>

Zničit, odstranit nebo zrušit.

ukončit (činnost parlamentu)

Ukončit = zastavit činnost; parlament = zastavit debaty a schválit přijaté zákony.

zrušit (škrtnutím)

Zrušit: odvolat, zahodit, zanechat, zastavit, ukončit.

ukončit (školu)

Ukončit: dokončit, ukončit činnost, ukončit studium, ukončit školu, dokončení cyklu studia.

zbavit opatrnosti

Zbavit se opatrnosti znamená nebrat ohledy na rizika a dělat věci bez obav.

zničit <koho>

Zničit znamená fyzicky nebo psychicky poškodit, způsobit značnou škodu, znehodnotit, ztratit nebo odstranit.

zničit <co>

Zničit: zcela zničit, zrušit, zahubit, zmařit; ztratit nebo odstranit úplně.

skončit se

Ukončit, dokončit, zakončit, splnit úkol, finální verze.

vyčistit

Očistit, vyčistit nebo odstranit všechny nečistoty, nepořádek a nepotřebné předměty.

vyčistit (proudem vody)

Očistit proudem vody, odstranit nečistoty a zbytky nežádoucího materiálu.

vyřešit (spor)

Vyřešit spor znamená dosáhnout dohody mezi stranami, aby nastala trvalá a uspokojivá shoda.

zrušit (právní poměr)

Zrušit znamená zcela zlikvidovat právní poměr, čímž se zaniká všechny jeho účinky.

zničit (závit)

Zničit závit znamená odstranit požadovanou geometrii závitu.

zničit <koho n. co>

Zničit: vyhlazovat, ničit, poškozovat nebo zabíjet.

zbavit <koho> dědictví

Odepřít někomu právo dědictví; znamená odejmout někomu nárok na dědictví nebo jeho část.