Odstranit - synonyma

projednat (úplně)

Diskutovat o věci a dojít k závěru.

vyřešit

Vyřešit: nalézt řešení pro daný problém nebo situaci.

vyřídit

Vyřídit znamená provést veškeré potřebné kroky k dosažení cíle nebo k nápravě situace.

ukončit

Ukončit znamená ukončit činnost, proces, konverzaci či dialog; ukončit znamená dokončit, uzavřít.

zrušit

Zrušit: přerušit, zastavit nebo odstranit platnost, existenci či funkci.

zničit

Zničit znamená úplně zničit, zlikvidovat, zničit veškerou existenci.

zabít

Zabít znamená ukončit život člověka nebo zvířete, často násilím.

zaniknout

Zaniknout je ztratit se z dohledu nebo z běžného života, zmizet a být neviditelný.

skončit

Ukončit činnost, často i úplně; dokončit; zakončit; završit; zastavit.

vymýtit

Vymýtit znamená úplně zničit, nechat něco zcela zmizet.

vyhladit

Vyhladit znamená odstranit nedokonalosti, nerovnosti a vyrovnat povrch.

vykořenit

Vykořenit znamená úplně odstranit, odstranit kořeny, ať už fyzické či psychické.

zlikvidovat

Zlikvidovat znamená zcela zničit nebo odstranit.

odpravit

Odpravit: vyřídit, vyřešit, dokončit, hotovo.

odstavit (diktátora)

Odstavit znamená odstranit, vyhnat, odvést nebo zbavit moci nějakou osobu, jako například diktátora.

sesadit

Odstranit někoho ze svého postavení nebo funkce, obvykle silou nebo násilím.

zbavit se

Odstranit se od čeho nebo od něčeho, zbavit se starostí nebo odpovědnosti, či jiných povinností.

odklidit (bednu)

Odklidit: přesunout bednu na jiné místo.

dát pryč

Odebrat, odstranit, zbavit se.

vyčistit (skvrny)

Odstranit skvrny čištěním.

vyřídit (zavazadla)

Vyřídit znamená zorganizovat, zařídit, uspořádat nebo vyřešit něco. V kontextu cestování, vyřídit znamená zkontrolovat, odložit nebo přemístit zavazadla.

pryč

Pryč znamená odejít, odjet či zmizet; obvykle se používá pro jednorázový nebo trvalý odchod.

dostat pryč

Odejít, odjet, být odstraněn nebo přemístěn; používá se pro vyjádření opuštění místa nebo situace.

vyhladit (národ)

Vymazat nebo odstranit část nebo celou populaci národa.

zbavit se <čeho>

Vyhnout se, osvobodit se, zbavit se čeho/čeho.

zničit <co>

Zničit: přivodit úplné a trvalé zničení, zničení, zničit, zcela zničit.

zbavit (starostí)

Odbýt, osvobodit, odstranit, zbavit starostí.

ukončit (činnost parlamentu)

Ukončit = zastavit činnost; parlament = zastavit debaty a schválit přijaté zákony.

zničit (ponožky)

Zničit: roztrhat, poškodit nebo zničit nevratně.

zaniknout (kouzlo)

Zaniknout znamená zmizet nebo zesílit až do neviditelnosti; ztratit svou sílu nebo účinnost.

vyčistit (foukáním)

Odstranit prach a nečistoty z povrchu věci foukáním.

zbavit dočasně (úřadu)

Odvolat dočasně z úřadu.

sesadit (krále)

Odstranit panovníka z trůnu, aby se uvolnil místo pro jinou osobu.

zrušit (škrtnutím)

Zrušit: odvolat, zahodit, zanechat, zastavit, ukončit.

zničit se

Zničit se znamená úmyslně se zbavit života nebo způsobit si fyzické nebo psychické újmu.

úplně

Úplně: úplná nebo celá; bez jakéhokoli nedostatku nebo omezení.

ukončit plavbu

Ukončit plavbu znamená zastavit lodní plavbu, zakotvit a vyklidit loď.

jít pryč

Odejít, odcházet, opouštět; zmizet, vzdálit se, odjet, ukončit.

zbavit <koho> (funkce)

Zbavit: Odebrat člověku něco, čím se něco řídí nebo ho činí schopným.

zbavit (nařčení)

Odstranit či odstranit něčí obvinění; vyčistit člověka z obvinění nebo viny.

souhlasit (úplně)

Souhlasit znamená přijmout nebo podporovat názor, stanovisko nebo rozhodnutí někoho jiného.

ukončit <co>

Ukončit znamená dokončit, ukončit, uzavřít nebo ukončit činnost.

ne úplně

Ne: negativní odpověď, odmítnutí, odpor; nesouhlas, neschopnost, neúspěch; nepříznivost, neúspěch.

zabít <koho>

Zabít: způsobit smrt násilím, fyzickou či psychickou silou.

zbavit rozumu

Zbavit rozumu znamená ztratit schopnost uvažovat, koncentrovat se nebo rozhodovat.

zbavit <koho> (moci)

Odstranit moc nebo autoritu nad někým; zbavit koho možnosti být autoritou nebo mít moc.

vyčistit

Očistit, uklidit nebo vyčistit prostor, objekt, předmět nebo věc od nečistot a nepořádku.