Nezměnitelný - synonyma

nevyhnutelný (porážka)

Nezadržitelný, nutný, nevyhnutelný - všechny tyto slova shrnují význam slova "nevyhnutelný", což znamená předem stanovenou, neměnnou, nezbytnou porážku.

nutný

Necessary (nutný): potřebný, nezbytný, naléhavý; nutný pro splnění daného úkolu nebo požadovaného stavu.

nezbytný

Nepostradatelný; nutný, nezbytný; bez kterého nelze dělat to, co je třeba.

neměnný (zákon)

Neměnný zákon je zákon, který je nastaven na trvalou a nezměnitelnou úroveň.

neproměnný

Neproměnný je pojem označující něco, co nemění svou podstatu ani vlastnosti a zůstává stejné.

neodvratný (osud)

Neodvratný osud je situace, kterou nelze zvrátit nebo změnit. Je to nevyhnutelný konec.

nevyhnutelný

Nepříjemný, ale nutný; nevyhnutelný znamená, že je nezbytné, aby se situace vyřešila.

nezvratný

Nezvratný: nelze změnit, není možné odvrátit ani změnit; definitivní, neodvolatelný.

osud

Osud je souhrn okolností, které určují budoucnost. Jde o shodu dějů, které mohou být naším rozhodnutím ovlivňovány, ale které nakonec nemůžeme kontrolovat.

zákon

Zákon je soustava pravidel, která definuje způsob, jakým se lidé chovají a reguluje jejich vzájemné chování.

neměnný

Neměnný znamená, že je stálý, nezměněný a nezměnitelný.

neodvratný

Neodvratný znamená nemožnost zastavit, zvrátit, změnit či zabránit.

přijmout (zákon)

Přijmout zákon znamená schválit jeho pozměňovací návrh pomocí hlasování a zařadit jej do platného právního systému.

určovat (osud)

Určovat osud znamená rozhodovat o budoucnosti, řídit, měnit a zkoumat, co bude následovat.

porážka

Porážka je neúspěšný výsledek, který znamená prohru nebo ztrátu.

mravní zákon

Mravní zákon je systém morálních zásad, který určuje, co je správné a co je špatné.

neměnný (cena)

Neměnný = trvalý, nezměněný; užívá se k popisu ceny, která se nezměnila.

postihnout <koho> (zákon)

Postihnout znamená uložit trest nebo sankci za porušení zákona.

ctít (zákon)

Ctít zákon znamená dodržovat jeho pravidla a respektovat jeho autoritu.

nedodržet (zákon)

Nedodržet zákon znamená porušit jeho pravidla a uložené sankce.

mít platnost (zákon)

Mít platnost znamená mít pravomoc a autoritu; zákon je platný, pokud je podepsán a schválen.

určit (osud)

Urcení osudu je myšlenka, že lidé nemají volnou vůli, ale jsou ovládáni některými věcmi, které jsou již dány.

překračovat (zákon)

Překračovat zákon znamená jednat a konat proti němu, porušovat jeho pravidla.

mimo zákon (osoba)

Osoba mimo zákon je někdo, kdo porušuje zákony a je nezákonný.

dodržet (zákon)

Dodržovat zákon znamená plnit povinnosti a respektovat stanovená pravidla.

přestupovat zákon

Přestupování zákona znamená porušování předpisů nebo zákonů.

uznávaný (zákon)

Uznávaný zákon je právní předpis, který byl schválen vládou a který se vztahuje na širokou veřejnost.

přisuzovat <komu> (osud)

Přisuzovat osud : odpovídat za výsledky činů nebo určitých událostí.

složitý (osud)

Náročný, zapeklitý, často zmatený, nevyzpytatelný, obtížně pochopitelný.

zachovávat (zákon)

Zachovávat zákon znamená dodržovat a respektovat právní předpisy.

nutný znak

Nutný znak je symbol nebo znamení, které je nezbytné pro splnění nějakého účelu nebo cíle. Je to znamení, jehož použití je nezbytné, aby se dosáhlo žádoucího výsledku.