Naříkat - synonyma
Celkem nalezeno 16 synonym ke slovu naříkat.
Význam: Naříkat znamená projevovat bolest svým pláčem a steskem.
bědovat
Bědovat znamená vyjádřit nářek, zoufalství, zklamání či trpkost.
hořekovat
Hořekovat znamená trvat na něčem, stále se něčeho domáhat, trvat na svém, neustupovat.
lamentovat
Lamentovat znamená projevovat hlubokou bolest, smutek nebo nespokojenost.
kvílet
Kvílet je hlasité zpívání ptáků, které se obvykle ozývá zejména během jarního období.
sténat
Sténat je vyjadřovat bolest nebo utrpení za pomoci hlasitých, zasténavých zvuků.
lkát
Lkat je něco vyhýbat se nebo unikat, například před odpovědností nebo prací.
úpět
Úpět: zoufalé volání po pomoci, často vyjádřené během silného utrpení, úzkosti, bolesti nebo beznaděje.
smát se
Smát se znamená vyjadřovat radost, nadšení nebo jiné pozitivní emoce v podobě zvučného smíchu.
stěžovat si
Stěžovat si znamená vyjadřovat nespokojenost s něčím nebo někým a vyžadovat řešení.
stýskat si
Stýskat si je projevovat smutek či nespokojenost z odloučení od něčeho/někoho nebo z nedostatku něčeho/někoho.
hubovat
Hubovat je český výraz pro vyjadřování se nepříliš vlídně, často se zužujícím nebo ironickým tónem.
brojit
Bojovat, obhajovat se a bránit se.
reptat
Reptat znamená naléhavě, opakovaně prosit nebo žádat o něco.
nevražit <na koho>
Nevražit: nesouhlasit s někým, nemít pro něj úctu a zůstat neutrální během výměny názorů.
řevnit
Řevnit je vyjadřovat se hlasitě a nahlas, často s afektem.
žárlit
Žárlení je proces, kdy se člověk zlobí na druhého, protože se obává o vlastní postavení nebo vztah.
Podobná synonyma
polekat <koho>
Polekat vyjadřuje mírné napomenutí za něco, co se udělalo špatně.
dostat <koho z čeho>
Dostat: obdržet něco od někoho; získat, obdržet, dostávat.
vyhošťovat <koho odkud>
Vyhošťovat znamená násilně vyhnat osobu z určitého místa.
požalovat <co na koho>
Požádat někoho o odpuštění za provedenou chybu nebo za ublížení.
posuzovat <koho n. co>
Posuzovat znamená analyzovat, zkoumat nebo hodnotit něco nebo někoho.
zprdnout <koho>
Zprdnout se dá použít k popisu toho, když se někdo ztrapní, zesměšní nebo se stane předmětem posměchu.
bít <koho>
Bít
dloubat <do koho>
Dloubat je vystupňovaná forma útoku člověka na člověka, kdy se snaží druhému ublížit rány do jeho těla.
navštěvovat <koho>
Navštěvovat znamená pravidelně se zastavovat u někoho nebo někam jít, abyste se setkali s danou osobou nebo navštívili místo.
ohlídat <koho n. co>
Ohlídat znamená dohlížet na něco nebo na někoho a mít o to pečlivý dohled.
zkrotit <koho n. co>
Zkrotit znamená přimět koho nebo něco k poslušnosti, ovládnout jeho nebo jeho činnost.
podnítit <koho n. co>
Podnítit: stimulovat, vzbudit zájem, povzbudit.
osvobozovat <koho>
Osvobozovat je znamenat uvolňovat, osvobozovat osobu či skupinu lidí z něčeho, co je omezuje.
omrzet <koho co>
Omrzet: znechutit; přestat bavit, unavovat; nudit, otrávit.
zastrašovat <koho>
Zastrašovat znamená nutit někoho něčím dělat nebo nedělat, vyhrožováním nebo vyvíjením nátlaku.
vzít <koho> do práce
Vzít někoho do práce znamená zaměstnat ho na trvalý či dočasný úvazek a přizpůsobit mu pracovní podmínky.
tísnit <koho>
Tísnit = nutit někoho do stísněných podmínek; omezovat ho v jeho svobodě a příležitostech.
zbavit <koho> (moci)
Odstranit moc nebo autoritu nad někým; zbavit koho možnosti být autoritou nebo mít moc.
zburcovat <koho>
Zburcovat znamená probouzet někoho nebo něco, aby se vzchopil/o nebo zlepšil.
zaopatřit <koho čím>
Zajistit někomu potřebné věci či služby.
potupit <koho n. co>
Potupit je pokořit, ponížit, přivést k zármutku nebo zahanbení.
obelhávat <koho>
Obelhávat
chytit <koho n. co>
Získat nebo uchopit, často fyzicky, někoho nebo něco.
uklidnit <koho>
Uklidnit
vychystat <koho>
Připravit člověka do stavu připravenosti; přizpůsobit se situaci, zajistit pohodu, vybavit potřebným vybavením.
napodobovat <koho n. co>
Napodobovat znamená imitovat chování nebo vyjadřování někoho nebo něčeho.
vyživovat <koho>
Vyživovat znamená poskytovat potravu a další věci potřebné k životu.
zastoupit <koho>
Zastoupit
upozornit <koho> (na nebezpečí)
Varovat
utvrzovat <koho v čem>
Utvrzovat: potvrzovat, upevňovat, posilovat, dokazovat hodnotu nebo pravdivost něčeho.