Mluvit - synonyma

žvanit

Žvanit znamená mluvit bezmyšlenkovitě, bezcílně a zbytečně.

breptat

Breptat znamená říkat dlouhé a nepříjemné monology nebo nesmyslné fráze.

tlachat

Tlachat znamená mluvit, vést diskusi nebo debatu.

plácat

Plácat znamená rychle a nedbalým způsobem něco opravovat, vytvářet nebo sestavovat.

rozstřikovat

Rozstřikovat znamená rozptylit po ploše, např. kapaliny, prášky a podobně.

rozlévat

Rozlévat znamená rozdělovat tekutinu do několika částí nebo nádob.

kazit <co>

Pokazit, znehodnotit, zničit.

hovořit

Mluvit, vyjadřovat se k něčemu, sdělovat informace, předávat myšlenky a názory.

povídat

Povídat je mluvit, sdílet názory a myšlenky, vyprávět si příběhy a sdílet zážitky.

říkat

Říkat je verbální projev, kterým se odhaluje myšlenka nebo názor; také se s ním sděluje informace nebo se vyjadřuje.

rozmlouvat

Rozmlouvat znamená diskutovat, vést dialog, vést rozhovor o nějakém tématu.

mlčet

Mlčet znamená nepromluvit, nevyslovit ani slovo, být zticha a nevyjadřovat své myšlenky slovně.

svědčit

Svědčit znamená poskytovat informace, které mohou být použity jako důkaz nebo podpora argumentu.

vypovídat

Vypovídat znamená mluvit nebo popisovat osobní zkušenosti, informace nebo skutečnosti o něčem.

nasvědčovat

Nasvědčovat znamená dávat najevo svou podporu, souhlas nebo doporučení; dávat najevo, že něčemu věříte.

dorozumívat se (řečí)

Komunikovat, diskutovat a porozumět si pomocí slov a gest.

znát (jazyk)

Znát: poznat, umět či rozumět něčemu; mít určité znalosti nebo informace.

znát

Být informován, obeznámen nebo znát něco nebo někoho; mít informace o něčem; mít porozumění nebo pochopení.

kazit

Kazit znamená způsobit poškození, zhoršení nebo znehodnocení něčeho.

nutit mlčet

Nutit mlčet znamená donutit někoho, aby se o něčem nezmiňoval nebo nemluvil.

jazyk

Jazyk je systém komunikace mezi lidmi, který se skládá z slov a gramatických jevů. Může být ústní nebo písemný a může být známý jako národní jazyk.

rozlévat (víno)

Rozlévat znamená nalít tekutinu do jednotlivých nádob, aby se rozdělila do více částí. Např. víno se rozlévá do sklenic.

znát se <k čemu>

Být obeznámeni s něčím/někým; mít osobní zkušenost s člověkem/věcí.

kazit se

Kazit se znamená provádět něco špatně, činit chyby a nebo nezvládat úkoly.

kazit se (maso)

Kazit se znamená, že maso se nejčastěji začíná znehodnocovat, protože se stává méně čerstvým a začíná se rozkládat.

dorozumívat se <s kým>

Dorozumívat se je vyjadřovat myšlenky, názory a pocity, aby se dvě nebo více stran mohly dohodnout.

programovací jazyk

Programovací jazyk je forma jazyka používaná k psaní programů pro počítače.

přinutit mlčet <koho>

Umlčet někoho, donutit ho mlčet.

vysunout (jazyk)

Vysunout znamená vystavit, vyjmout nebo vytlačit ven z úst, například jazyk.

morálně kazit <koho>

Morálně kazit znamená učinit člověka nečestným a nezodpovědným, vytvářet v něm špatné návyky a vystavit ho riziku.

kazit (morálku)

Kazit znamená ničit nebo poškozovat morálku, neboť činí něco neetického, neslušného nebo špatného.

hovořit (hlasitě)

Mluvit, vyjadřovat se slovy, vyslovovat názory či myšlenky nahlas.

otírat se <o koho> (v řeči)

Otírat se o koho znamená uctívat, často se sklánět, aby člověk projevil úctu.

povídat <co>

Povídat: mluvit o čemkoli v různých konverzacích, příbězích nebo názorech.

svědčit <o čem>

Svědčit znamená dávat svou výpověď nebo dokazovat skutečnost v souvislosti s případem.

řeči

Řeč je proces výměny informací mezi lidmi prostřednictvím použití slov a jiných zvuků.

povídat si

Komunikovat, mluvit o čemkoli, sdílet názory a zážitky.

povídat <o čem>

Mluvit, diskutovat o něčem; sdílet názory a myšlenky, obohacovat se navzájem o své zkušenosti.

šlapat si na jazyk

Šlapat si na jazyk znamená držet si svá slova, neříkat něco, co by toho druhého mohlo urazit nebo poškodit.

naučit se (jazyk)

Naučit se (jazyk) znamená získat schopnost mluvit, číst a psát v daném jazyce.

logický jazyk

Logický jazyk je jazyk používaný pro reprezentaci logických myšlenek a pro formální vyjádření logických vztahů.

nabýt řeči

Získat schopnost mluvit, porozumět a vyjadřovat se jazykem.

prázdný (řeči)

Prázdný: prázdný, bez obsahu, neplný, bezcenný.