Mínit - synonyma

myslit

Myslet znamená používat mozek k přemýšlení, vytváření názorů, řešení problémů a učení se novým informacím.

mít za to

Mít za to znamená uvědomit si nebo předpokládat něco, co je pravděpodobné, ale nezaručené.

soudit

Přezkoumávat informace, aby bylo dosaženo objektivního a spravedlivého závěru.

usuzovat

Usuzovat je proces logického myšlení, při kterém se snažíme vyvozovat závěry z daných informací.

domnívat se

Domnívat se je předpokládat, myslet si, mít za to, že je něco pravda, aniž bychom to měli důkaz.

zamýšlet

hodlat

Hodlat znamená, mít v úmyslu, zamýšlet se nebo chtít vykonat nějakou činnost.

mít v úmyslu

Mít v úmyslu: dát najevo vůli a záměr činit něco specifického.

mít v plánu

Mít v plánu znamená mít v úmyslu, být připravený nebo schopen učinit něco.

uvažovat

Uvažovat znamená přemýšlet a analyzovat informace, aby byly dosaženy optimální závěry.

rozvažovat

Rozvažovat znamená zvažovat různé alternativy a možnosti, aby se dospělo k nejlepšímu řešení.

vyvozovat <co z čeho>

Vyvozovat znamená získat závěry nebo závěry z informací, které jsou k dispozici.

dedukovat

Dedukovat znamená logicky odvozovat závěry z určitého předpokladu, nebo vyvozovat jednotlivé body z obecnějšího poznatku.

inferovat

Inferovat znamená odvodit, usoudit, dedukovat z dostupných informací.

odvrátit <koho od čeho>

Odvrátit znamená zabránit tomu, aby se něco stalo, například odvrátit někoho od nějakého jednání.

abstrahovat <od čeho>

Abstrahovat: Odvodit podstatné vlastnosti a vztahy a ignorovat detaily.

pouštět se <do čeho>

Začít se angažovat nebo se pustit do něčeho nového.

zbavovat <koho čeho>

Odstraňovat, zbavovat někoho něčeho; osvobozovat někoho z něčeho.

použít <co n. čeho>

Použít : využít něco k něčemu; umístit něco do něčeho; využít konkrétní věc k nějakému účelu.

dedukovat <co z čeho>

Dedukovat: vyvozovat závěry z určitých předpokladů a zákonitostí.

oprostit <koho od čeho>

Oprostit znamená odstranit něčí vinu nebo odpovědnost, například omlouvou či odpouštěním.

třískat <do čeho>

Třískat: rychle a silně rozbíjet, drtit, rozmístit.

ponořit se <do čeho>

Ponořit se: hluboce vstoupit do čeho; zapojit se do čehokoli intenzivně.

plést se <do čeho>

Plést se: zamotat se, zmatkovat, ztrácet se, uvádět se v omyl.

litovat <čeho>

Litovat čeho znamená projevovat lítost nebo hořkost nad něčím.

myslit (že co)

Myslit je analyzovat, zvažovat a vytvářet logické argumenty; uvažovat s cílem pochopit a vysvětlit okolnosti.

využít <čeho>

Využít: zúročit, využít, zneužít, použít; použít pro vlastní prospěch.

vypotácet se <z čeho>

Vypotácet se znamená dostat se z neřešitelné situace nebo se z ní vymanit.

ovinout <co kolem čeho>

Ovinout = obtočit, obmotat se kolem něčeho.

nalévat <co do čeho>

Nalévat znamená přidávat tekutinu do něčeho.

pramenit <z čeho>

Pramenit znamená vycházet, pocházet, odvozovat se z něčeho.

vtlačovat <co do čeho>

Vtlačovat je tlačit věc do něčeho, aby se vešla nebo aby se do ní zasunula.

natlačit <co do čeho>

Natlačit znamená zmáčknout nebo stlačit něco do menšího prostoru.

zbavit se <čeho>

Odstranit se čeho, zbavit se čeho; užít si volnost po odstranění něčeho.

vycházet <z čeho>

Vycházet znamená získávat informace, inspiraci nebo podporu z něčeho.

rýt <do čeho>

Rýt znamená vytvářet zářezy nebo drážky do povrchu materiálu pomocí mechanických nebo elektrických nástrojů.

oddělit <co od čeho>

Oddělit znamená rozdělit, rozlišit nebo od sebe oddělit jednu věc od druhé.

zasvětit <koho do čeho>

Posvětit někoho do čeho, znamená vyjádřit víru a důvěru a uznat někoho jako oficiálního člena nebo činitel ve věci.

zmocnit se <koho n. čeho>

Zmocnit se čeho/koho: ujmout se autority, aby se dosáhlo cíle.

být důsledkem <čeho>

Být důsledkem čeho: vyplývat logicky z něčeho, být výsledkem čeho.

odloučit se <od koho n. od čeho>

Odejít nebo se oddělit od někoho/čeho.

vkládat se <do čeho>

Vkládat se: zapojit se, angažovat se do činností nebo čehokoliv.

zúčastnit se <čeho>

Účastnit se čeho znamená podílet se na činnosti nebo akci, být součástí něčeho.

vyluhovat <co z čeho>

Vyluhování je proces, který se používá k extrahování látek z jedné směsi do druhé pomocí rozpouštědla.