Dosáhnout - synonyma

dohmátnout <kam>

Dohmátnout: dosáhnout cíle, představy nebo místa pozorností, úsilím nebo úspěšným vyřešením problému.

dotknout se

Fyzickým nebo emocionálním způsobem se s něčím či někým stýkat nebo se o něj opírat.

dostihnout (místa)

Dostihnout (místa) znamená dosáhnout místa nebo cíle, který je přede vámi, rychleji než ostatní.

dospět <kam>

Dospět: dosáhnout dospělosti, stát se plnoletým, dosáhnout výsledku, cíle.

dojít

Dojít znamená dosáhnout cíle, cíle, který jste si stanovili, nebo fyzického místa.

dorazit

Dorazit znamená přijít na místo či do místa, ve kterém se očekává.

rozšířit se <až kam>

Rozšířit se znamená rozvíjet se, rozmáhat se až k určitému bodu.

zaujmout (prostor)

Zaujmout prostor znamená vyplnit ho, učinit ho zajímavým a vytvořit v něm pozitivní dojem.

získat (úsilím)

Získat: obdržet po úsilí nebo snaze.

nabýt <čeho>

Získat, stát se vlastníkem; získat právní účinky, stát se vlastníkem čehosi.

domoci se

Vrátit se do bezpečí a pohodlí domova, přijít osobně do styku s rodinou a přáteli.

dopracovat se

Dopracovat se znamená dosáhnout cíle, ukončit proces nebo dokončit práci.

odvažovat se <čeho>

Odvažovat se je vystavit se riziku a zkusit něco nového, i když to může být obtížné nebo nebezpečné.

dbát <čeho>

Dbát čeho znamená pečlivě si uvědomovat, dodržovat a chránit to.

zbavit <čeho>

Odstranit, vyřadit, zbavit čeho.

projektovat <co do čeho>

Projektovat znamená navrhnout a plánovat budoucí činnosti, aby byly dosáhnuté cíle.

nedostávat se <čeho>

Nedostávat se: jít proti směru, nedosáhnout cíle, neuspět.

vyprostit <z čeho>

Vyprostit: osvobodit, zbavit zajetí či omezení.

získat (přítele)

Získat přítele je vyjádřením silného přátelství, které může trvat dlouhé roky.

nabýt práva (držením)

Získat právo (nebo práva) prostřednictvím držení, které poskytuje zákonné právo jednotlivci a/nebo skupině.

rozšířit se (zpráva)

Rozšířit se znamená šířit se, zvyšovat se ve velikosti nebo počtu.

plynout <co z čeho>

Plynout znamená procházet nebo stékat postupně, bez většího odporu nebo obtíží.

vyprostit <koho z čeho>

Vyprostit znamená osvobodit někoho z něčeho, osvobodit ho z omezení, z nějakého problému či nesnází.

dospět

Dospět znamená dosáhnout fyzickému i psychickému vyspělosti, získat na zkušenostech, pochopit svou identitu a svou roli ve společnosti.

dočkat se <čeho>

Dočkat se znamená dosáhnout něčeho po dlouhém čekání, často s napětím.

varovat se <čeho>

Varovat se čeho/čeho se obávat - být obezřetný a předvídavý, abych se vyhnul nebezpečí, neštěstí nebo neúspěchu.

ujímat se <čeho>

Ujímat se: přijímat, převzít, zaujmout postoj k čemu.

ustoupit <od čeho>

Ustoupit znamená přijmout druhou stranu, odejít ze stávající situace či pozice.

dávat prostor

Dávat prostor znamená umožnit ostatním ve vyjádření názorů a myšlenek, poslouchat je a respektovat jejich názory.

zaplést se <do čeho>

Do něčeho se zaplést = vložit se do něčeho, do čeho se ještě nedávno nezapojovalo.

zaujmout se <čím>

Zaujmout se čím: vyjádřit zájem o něco, zvednout pozornost, vzbudit zájem.

uvolnit <koho z čeho>

Uvolnit znamená odstranit zábrany, překážky a nedostupnost: uvolnit člověka z moci, ze strachu, z omezení.

nechat <čeho>

Nechat: dopustit až do konce, dovolit, umožnit, povolit.

cenit si <koho n. čeho>

Cenit si: připisovat hodnotu, vážit si a uznávat pozitivní vlastnosti někoho nebo něčeho.

všimnout si <čeho>

Všimnout si čeho: zpozornět, všimnout si detailů, pozorovat, vnímat, zaznamenat.

rozšířit

Rozšíření znamená zvětšení, rozšíření, zlepšení nebo rozšíření něčeho.

nabýt

Nabýt znamená získat, získat vlastnictví, dosáhnout, zažít nebo stát se majitelem něčeho.

prostor

Prostor je souhrn viditelných i neviditelných třídimenzionálních objektů a vztahů mezi nimi.

rozšířit se (novinka)

Rozšířit se znamená šířit se, šířit informace, postupy či trendy do většího množství lidí nebo oblastí.

nalít <co do čeho>

Nalít: přelít tekutinu do nádoby.

získat

Získat znamená získat něco, získat nějakou výhodu, úspěch nebo zkušenost.

odstoupení <od čeho>

Odstoupení je proces, při kterém se někdo odvolává od smlouvy nebo závazku.