Dosáhnout - synonyma

dohmátnout <kam>

Dohmátnout: dosáhnout cíle, představy nebo místa pozorností, úsilím nebo úspěšným vyřešením problému.

dotknout se

Fyzickým nebo emocionálním způsobem se s něčím či někým stýkat nebo se o něj opírat.

dostihnout (místa)

Dostihnout (místa) znamená dosáhnout místa nebo cíle, který je přede vámi, rychleji než ostatní.

dospět <kam>

Dospět: dosáhnout dospělosti, stát se plnoletým, dosáhnout výsledku, cíle.

dojít

Dojít znamená dosáhnout cíle, cíle, který jste si stanovili, nebo fyzického místa.

dorazit

Dorazit znamená přijít na místo či do místa, ve kterém se očekává.

rozšířit se <až kam>

Rozšířit se znamená rozvíjet se, rozmáhat se až k určitému bodu.

zaujmout (prostor)

Zaujmout prostor znamená vyplnit ho, učinit ho zajímavým a vytvořit v něm pozitivní dojem.

získat (úsilím)

Získat: obdržet po úsilí nebo snaze.

nabýt <čeho>

Získat, stát se vlastníkem; získat právní účinky, stát se vlastníkem čehosi.

domoci se

Vrátit se do bezpečí a pohodlí domova, přijít osobně do styku s rodinou a přáteli.

dopracovat se

Dopracovat se znamená dosáhnout cíle, ukončit proces nebo dokončit práci.

dosáhnout <čeho>

Dosáhnout: dosáhnout čeho je dosažení něčeho požadovaného; dosáhnout cíle, výsledku nebo určitého stavu.

získat <co>

Získat: získat znamená získat vlastnictví, mít něčí souhlas nebo dovolit něčí činnost.

čouhat <z čeho>

Čouhat znamená vyfukovat rychle proudy vzduchu, jako když člověk vyfukuje vzduch z úst nebo nosu.

být původcem <čeho>

Být původcem je označení pro osobu, která je zodpovědná za vytvoření nebo vznik něčeho.

vyvozovat <co z čeho>

Vyvozovat znamená získat závěry nebo závěry z informací, které jsou k dispozici.

vložit <co do čeho>

Vložit znamená umístit něco dovnitř něčeho jiného.

vyplývat <co z čeho>

Vyplývat znamená odvozovat něco z jiného, jehož sdělení je implicitní nebo je pro to důvod.

dožadovat se <čeho>

Požadovat si něco naléhavě; usilovně očekávat, žádat.

snažit se získat <co>

Snažit se získat: usilovat o dosažení cíle, být odhodlaný a vytrvalý.

oprostit <koho od čeho>

Oprostit znamená odstranit něčí vinu nebo odpovědnost, například omlouvou či odpouštěním.

nevšímat si <čeho>

Nevšímat si čeho znamená ignorovat to, nedávat pozor, nevnímat to.

osvobodit se <od čeho>

Osvobodit se od něčeho: uvolnit se od závislostí, pout a omezení, získat svobodu a nezávislost.

nevšimnout si <čeho>

Nepozornost, nezaregistrování, nevšimnutí si čeho.

rozšířit se

Rozšířit se znamená být šířeným nebo rozšiřovat se; zvětšovat počet lidí, věcí nebo míst, které jsou ovlivněny.

hledět si čeho

Vyhledávat si, aby se dosáhlo daného cíle; soustředit se na to, co je důležité.

odhlédnout <od čeho>

Odhlédnout: nevšímat si něčeho, učinit kompromis a odpustit věc.

vzniknout <co z čeho>

Vzniknout: vyvinout se, objevit se, vytvořit se.

pohled <do čeho>

Pohled je výrazný, významný a vysoce informativní náhled do něčeho.

dát se <do čeho>

Dát se: učinit něco, například se zapojit do činnosti nebo změnit směr.

zříci se <čeho>

Odmítnout nebo se vzdát něčeho; odmítnout či opustit činnost, názor, postoj nebo odpovědnost.

odvozovat <co z čeho>

Odvozovat znamená vyvozovat, dospívat k závěru z určitých důkazů či informací.

zmocnit se <koho n. čeho>

Zmocnit se čeho/koho: ujmout se autority, aby se dosáhlo cíle.

týkat se <čeho>

Týkat se: být související s čím, dotýkat se čeho, být relevantní k čemu.

prostor

Prostor je místo, které může být fyzické nebo abstraktní, kde se mohou vyskytovat věci nebo události.

týt <z čeho>

Týt je slangové slovo pro "ucpat" nebo "zastavit", obvykle používané ve vztahu k zastavení nějakého druhu chování.

zmocnit se <čeho>

Zmocnit se čeho: získat kontrolu nad čím.

zbýt se <čeho>

Zbýt se čeho: zůstat bez čeho, nedostat se čeho, postrádat čeho.

prostor uvnitř

Prostor uvnitř je místo v domě či budově, kam je možné se dostat pouze zevnitř. Je to místo, kde se obvykle tráví většina času, kde se provádějí denní činnosti a kde se odpočívá.

odříkat se <čeho>

Odříkat se: vyjadřovat odmítnutí, odstoupení od něčeho.

doznat <čeho>

Doznání je vyjádření pravdivosti, skutečnosti nebo uznání něčeho.