Facebook

Ctít - synonyma

Celkem nalezeno 11 synonym ke slovu ctít.

Význam: Ctít znamená projevovat úctu, respekt a vážit si něčeho či někoho.

uctívat <koho n. co>

Uctívat znamená vyznávat úctu, oslavovat, věnovat pozornost nebo chválit.

vážit si

Vážit si znamená oceňovat, uznávat a respektovat hodnotu druhých, jejich úsilí a činy.

opovrhovat

Opovrhovat znamená projevovat nesouhlas a odmítat něco nebo někoho s despektem.

zachovávat (nařízení)

Udržovat, dodržovat; plnit, provádět; dbalý, věrný; respektovat, přenášet.

dbát <čeho>

Dbát čeho znamená pečlivě si uvědomovat, dodržovat a chránit to.

šetřit <co>

Šetřit: uchovávat si peníze nebo jinou hodnotu, aby se dala použít v budoucnu.

hostit <koho>

Hostit znamená poskytovat pohostinství, přijímat a ubytovávat návštěvníky.

častovat

Častovat znamená dávat něco, obvykle pozornost, jako dárek nebo poctu.

titulovat

Titulovat znamená udělit titul, císařské, akademické nebo jiné ocenění.

cenit si <koho n. čeho>

Cenit si: připisovat hodnotu, vážit si a uznávat pozitivní vlastnosti někoho nebo něčeho.

oceňovat

Uznávat hodnotu čeho/koho a projevovat to pochvalou nebo odměnou.

Podobná synonyma

uvidět <koho>

Uvidět znamená spatřit osobu nebo věc fyzicky nebo mentálně.

otravovat <koho>

Pokoušet se zasáhnout někoho, aby se cítili špatně nebo byli obtěžováni nebo poškozováni.

zachovávat (zvyk)

Zachovávat znamená držet se nebo přenášet tradice, zvyky nebo věci z minulosti.

ctít <koho>

Ctít znamená oceňovat a respektovat někoho nebo něco. Je to projev úcty k vyšší moci, nebo k lidem, které máme rádi.

poslat <koho kam>

Poslat: odeslat někoho nebo něco na určené místo.

proniknout <do čeho>

Proniknout znamená dostat se dovnitř čehokoli, prozkoumat ho a dosáhnout pochopení jeho podstaty.

doléhat <co na koho>

Doléhat – přenášet se (např. zvuk, vůně) na větší vzdálenost, často v pomalém a nenápadném tempu.

svést <na koho> (vinu)

Svést (vinu) znamená obviňovat někoho jiného z trestného činu nebo provinění.

zachovávat

Držet se, dodržovat, udržovat a uchovávat; udržovat v platnosti, v nezměněném stavu.

vyváznout <z čeho>

Vyváznout: získat úlevu z nebezpečí či potíží; najít řešení.

pošoustat <koho>

Pošoustat někoho znamená provádět s ním nevhodné a nežádoucí doteky, které vyvolávají nepříjemnost nebo nechuť.

obejít <koho>

Obejít se znamená vyhnout se něčímu nebo něčemu, obcházet, zdržet se.

postihovat <koho>

Postihovat znamená trestat, udílet sankce a vynucovat dodržování pravidel.

dopracovat se <čeho>

Dopracovat se něčeho: dokončit, dovést činnost až do konce.

nařízení

Nařízení je předpis nebo rozhodnutí vynucované autoritou, které musí být dodržováno.

ponořit se <do čeho>

Ponořit se: hluboce vstoupit do čeho; zapojit se do čehokoli intenzivně.

naléhat <na koho>

Naléhat znamená vyžadovat okamžité jednání od konkrétní osoby; trvat na tom, aby se udělalo něco i přes odpor.

sledovat <koho>

Sledovat znamená pozorovat a věnovat pozornost člověku nebo jeho činům po dlouhou dobu.

napadnout <koho>

Napadnout znamená fyzicky nebo psychicky útočit na někoho.

zabodnout <co do čeho>

Zabodnout znamená narazit něco čím, aby zůstalo pevně upevněné.

nastěhovat <koho kam>

Přestěhovat se do jiného místa a trvale se usadit tam.

otírat se <o koho>

Otírat se znamená upínat pozornost, aby se získal něčí přízeň nebo pozornost.

vypudit <koho> odkud

Vypudit znamená vyhnat, vystrnadit (násilím nebo jinak) někoho z místa, kde se nachází.

balamutit <koho>

Balamutit znamená ponižovat, urážet, zesměšňovat nebo přemlouvat někoho, aby udělal něco, co nechce.

zastavit <koho n. co>

Zastavit znamená ukončit činnost, kterou člověk nebo věc dělá.

navykat <koho na co>

Navykat: dlouhodobě se připravovat na něco, aby člověk mohl být zvyklý na to, co se bude dít.

ničit <koho n. co>

Ničit: způsobovat destrukci, zničit, poškozovat.

zachvátit <koho co>

Zachvátit znamená pohlcujícím způsobem ovládnout, např. city, strach nebo pozornost.

vyučovat <koho>

Vyučovat znamená učit, instruovat a poskytovat informace konkrétní osobě.

jmenovat <koho>

Jmenovat znamená určit někoho určitou funkcí, úřadem nebo místem.