Zlepšit - synonyma

opravit (auto)

Opravit auto znamená diagnostikovat a následně odstranit závady, aby auto fungovalo bezchybně.

pokazit

Pokazit: zhoršit kvalitu nebo stav čeho, způsobit škodu, znehodnotit.

polámat

Polámat znamená fyzicky narušit nebo prolomit, často vyvolávající bolest nebo zranění.

napravit

Opravit, revidovat nebo změnit; učinit opravu, aby to fungovalo správně.

zlepšit si (chuť)

Zlepšit si chuť znamená zvýšit svoji spokojenost a radost ze života.

dát do pořádku

Udělat něco, aby bylo v pořádku; opravit, upravit, uklidit, vyřešit.

urovnat

Urovnat znamená vyřešit, upravit nebo uspořádat, aby se dosáhlo požadovaného výsledku.

vylepšit <co>

Změnit tak, aby bylo lepší nebo výhodnější.

povznést

Povznést znamená zvýšit hodnotu, prestiž nebo důstojnost osoby či věci.

pozdvihnout

Pozdvihnout znamená zvednout, podpořit nebo zlepšit něčí náladu, úroveň nebo stav.

zvelebit

Zlepšit, vylepšit, ozdobit; zvelebit znamená usilovat o zvýšení kvality, vzhledu či hodnoty něčeho.

zdokonalit

Zdokonalit se znamená vylepšit nebo zlepšit něco, co už existuje.

zhoršit

Zhoršit znamená udělat něco horším, aby bylo méně dobré než předtím.

polepšit <koho n. co>

Zlepšit vzhled, postavení nebo jiný stav člověka nebo věci.

osopit se <na koho>

Osopit se znamená projevit nepříjemnou, vzteklou či nespokojenou reakci na někoho jiného.

zlepšit se

Zlepšit se znamená dosáhnout vyšší úrovně než dosud, často v oblasti dovedností, vědomostí nebo zdraví.

zastihnout <koho>

Zastihnout znamená narazit (nečekaně) na někoho, potkat ho nebo ho najít.

ubít <koho>

Ubít znamená fyzicky zabít danou osobu, často násilím a bez souhlasu.

pohlédnout <na koho>

Pohlédnout na někoho znamená získat přímý pohled na něj a zkoumat jeho pohyby, výrazy a chování.

přimět <koho k čemu>

Přimět: donutit k něčemu, vynutit si (čin, poslušnost).

oblažovat <koho>

Oblažovat znamená povzbuzovat, uklidňovat, utěšovat nebo přinášet útěchu.

balamutit <koho>

Balamutit znamená obviňovat někoho z bezdůvodných obvinění nebo vyvolávat nesmyslné konflikty.

živit <koho>

Živit: zajišťovat pravidelnou potřebnou péči a podporu, aby bylo zachováno zdraví a životní úroveň.

doběhnout <koho>

Doběhnout znamená dostihnout jej a dosáhnout stejného místa jako on.

zlepšit

Zlepšit znamená vylepšit nebo zvýšit kvalitu, účinnost nebo výkon něčeho.

udeřit <koho>

Fyzicky někoho napadnout, kopnout, uhodit nebo jinak fyzicky zasáhnout.

převézt <koho>

Převézt: přenést někoho nebo něco z jednoho místa na druhé.

dát se <do koho>

Zaměřit se na někoho/něco; přijmout (či odmítnout) jeho/jeho požadavky.

otázat se <koho na co>

Interrogovat někoho o něco; ptát se; zjišťovat; dotazovat se.

podvádět <koho>

Podvádět znamená klamat, lhát nebo se dopouštět úmyslného zavádění koho-koli kvůli vlastnímu prospěchu.

nasytit <koho>

Nasytit znamená uspokojit jeho hlad; dostatečně ho nakrmit, aby byl spokojený.

okrást <koho>

Okrást znamená ukrást někomu jeho věci nebo peníze bez jeho souhlasu.

najít <koho n. co>

Najít: hledat a objevit požadovanou věc nebo osobu.

unavit <koho>

Unavit znamená vyvést někoho z sil, zbavit energie.

podporovat <koho>

Podporovat znamená dát mu pomoc, motivaci a důvěru, aby dosáhl jeho cílů.

zachvátit <koho co>

Zachvátit znamená pohlcujícím způsobem ovládnout, např. city, strach nebo pozornost.

chuť

Chuť je vnímání složitých aromatických sloučenin, které se vytvářejí u jídla nebo nápoje, které vnímáme pomocí jazyka.

ovlivňovat <koho n. co> (ideově)

Ovlivňovat je tvořit, měnit nebo formovat něco nebo někoho.

otřít se <o koho>

Setkat se (konfliktně), narazit, mít nějaký kontakt s někým nebo s něčím.

naléhat <na koho>

Naléhat znamená vyvíjet na něj silný tlak, aby splnil něco, co se od něj vyžaduje.

snažit se nepotkat <koho>

Vyhýbat se někomu, aby se nestalo něco nepříjemného nebo nepříjemných situací.

začlenit <koho n. co kam>

Začlenit znamená umístit kohosi (nebo něco) do již existující struktury nebo systému.

zbavit <koho> (soudnosti)

Zbavit někoho soudnosti znamená odebrat mu schopnost uvažovat rozumně a učinit racionální rozhodnutí.

tišit <koho>

Tišit znamená potlačovat či utišovat něčí hlas, zvuky nebo výkřiky.