Facebook

Vynakládat (síly) - synonyma

Celkem nalezeno 8 synonym ke slovu vynakládat (síly).

Význam: Vynakládat síly znamená obětovat čas, úsilí a energii pro vykonání nějaké činnosti.

nastrkovat <co na co>

Nastrkovat znamená zasunout věci do čeho jiného, aby byly připraveny k použití.

přikládat

Přikládat znamená připojit nebo přidat něco, obvykle dokument nebo informace, k čemukoli jinému.

dávat násadu

Dávat násadu znamená poskytovat radu nebo poučení, aby se lidé mohli řídit.

obětovat (život)

Odevzdat život na úkor něčeho či někoho, obětovat ho.

štvát <proti komu>

Štvát znamená bojovat, útočit, vzbouřit se proti někomu nebo něčemu.

popichovat

Stimulovat někoho k akci nebo vyvolávat něčí reakci drobnými narážkami či poznámkami.

podněcovat

Podněcovat znamená vyvolávat, spouštět nebo stimulovat činnost nebo myšlení.

použít armády n. policie

Použití armády namísto policie znamená využít vojenský personál, který může přijít s vyšší silou a mnohem větším počtem lidí při řešení problémů.

Podobná synonyma

platit <komu> (mzdu)

Platit mzdu znamená poskytnout finanční odměnu za práci, kterou kdokoli vykonává.

určovat <co komu>

Určovat je stanovit, vymezit nebo rozhodnout co patří komu.

zadržovat <koho> (policie)

Zadržovat = chytit, vzít do vazby; Policie zadržuje osoby podezřelé ze spáchání trestného činu.

dát <komu> za vyučenou

Dát někomu za vyučenou znamená ukončit vzájemnou komunikaci nebo diskusi; vyjádřit, že se s něčím nesouhlasí.

dávat <co> do zástavy

Vložit něco do zástavy jako záruku splacení dluhu, čímž se vlastník zavazuje vyplatit je.

prohledávat <komu> (kapsy)

Prohledávat kapsy je činnost kontroly obsahu kapes, která se provádí za účelem nalezení ztracených, ukradených nebo schovaných věcí.

svěřit <komu> (provedení)

Předat (někomu) správu, úkol nebo zodpovědnost; dát (někomu) plnou moc a důvěru.

věšet bulíky na nos <komu>

Vyjadřovat nespokojenost s něčím nebo s někým, nebo něčemu vyčítat.

darovat <co komu>

Darovat znamená poskytnout něčemu nebo někomu něco zcela bez nároku na náhradu.

provinit se proti (zákonu)

Porušit (zákon), zneužít (zákon), provinit se proti (zákonu).

určit <co komu>

Určit : určit, co komu patří nebo co konkrétní osobě vyplývá z dané situace či okolností.

vyhrožovat <komu>

Dávat někomu najevo, že se bude dít něco negativního, pokud se nedodrží požadovaného chování.

oznamovat <co komu>

Oznamovat znamená sdělit nějakou informaci někomu.; max. 120 znaků

navléci <co komu>

Navléci = obléci na tělo, obléknout.

tkvět <komu> v mysli

Tkvět v mysli znamená být vyrytý hluboko v mysli, zůstat i po dlouhou dobu v paměti.

mít za zlé <co komu>

Mít za zlé znamená vyjadřovat nespokojenost nebo naštvání někomu za jeho čin, slovo nebo jednání.

dávat sbohem

Loučení; rozloučení se s někým, odchod s přáním štěstí.

být na škodu <komu>

Být na škodu znamená ublížit někomu nebo něčemu, způsobit škodu nebo škodlivý dopad.

připisovat <co komu>

Připisovat znamená přiřazovat nebo přičítat nějakou vlastnost, činnost nebo odpovědnost komukoliv.

dávat

Dávat znamená poskytovat nebo předávat něco jinému člověku nebo skupině lidí.

žehnat <komu>

Žehnat je projevovat někomu štěstí, požehnání, lásku a dobro.

prominout <co komu>

Prominout komu znamená odpustit mu jeho chybu nebo nezdary.

půjčit <komu> (peníze)

Půjčit peníze: poskytnout finanční prostředky k užití druhé straně, často s určením splácení.

modlit se <ke komu>

Modlit se znamená projevovat úctu nebo prosit o pomoc k někomu nebo něčemu, obvykle k bohu.

vyhulit <ho komu>

Vyhulit, vyjádření zastaralým slovníkem, znamená vyprovokovat, rozčílit či pobouřit.

odložit <co komu>

Odložit : uskutečnit později, přesunout časově na později.

zadržet <komu> (plat)

Zadržet (plat) znamená odmítnout či odložit přijetí či vyplacení částky, kterou bylo určeno.

posmívat se <komu>

Posmívat se (někomu) znamená vyjadřovat nespokojenost, ironii nebo pobavení nad něčím, co dotyčný udělal nebo řekl.

vymlouvat <co komu>

Vymlouvat se znamená udávat záminky nebo vyhýbat se odpovědnosti, aby člověk nemusel plnit to, co by měl.

příslušník (policie)

Příslušník je členem složek bezpečnostních sil (např. policie, armády). Je odpovědný za ochranu bezpečnosti a práv občanů.