Vyběhnout - synonyma

vystartovat

Začít; získat výhodu nad ostatními; začít plnit úkoly nebo cíl.

rozběhnout se

Rozběhnout se: rychle vyběhnout z místa, aby se uniklo nebo dosáhlo něčeho.

dát se do běhu

Začít běžet rychle, naplno, s úsilím a cílem.

vyrazit

Vyrazit znamená opustit místo nebo situaci, odjet nebo odejít.

vyhodit <koho>

Vyhodit: odstranit, vyloučit, vyřadit, vyřídit, poslat pryč.

vyrazit (ven)

Vyrazit znamená opustit místo, odjet, odejít z místa.

vzlétnout

Vzlétnout je pohybem sestoupit z země do vzduchu, obvykle pomocí letadla nebo jiného letounu.

vznést se

Vznést se znamená vzlétnout nebo vystoupat do vyšší polohy.

vypadnout (ze sedla)

Vypadnout ze sedla je výraz pro náhlé, nečekané opuštění sedla při jízdě na koni.

vyběhnout (na vrchol)

Vyběhnout znamená dosáhnout vysokého cíle.

vyskočit (prudce)

Vyskočit prudce znamená skočit náhle a rychle, obvykle s velkou silou.

reagovat (ostře)

Reagovat znamená rychle a silně na něco reagovat.

vybuchnout

Vybuchnout znamená náhle a silně vyjádřit zlost, vztek, hněv nebo jiné emoce.

explodovat

Explodovat znamená náhle vybuchnout, prasknout nebo odstřelit se silou.

dostat výpověď

Dostat výpověď znamená, že zaměstnavatel ukončil pracovní vztah se zaměstnancem bez možnosti návratu.

být propuštěn

Být propuštěn znamená být odvolán ze zaměstnání nebo závazku.

propadnout

Propadnout znamená ztratit kontrolu nad situací a dostat se do problémů.

neudělat zkoušku

Neudělat zkoušku znamená neúčastnit se jí, neplnit jí ani se jí nezúčastnit.

vylítnout

Náhlé a rychlé zmizení, odlet; např. ptáků z místa.

vyhučet

Vyhučet znamená zmírnit nebo zesílit zvuk tak, aby byl téměř neslyšitelný.

poučit <koho o čem>

Poučit: vysvětlit a poskytnout informace (někomu) týkající se určitého tématu.

připravit <koho oč>

Připravit oč: předem si naplánovat a zorganizovat činnosti, které jsou nezbytné pro dosáhnutí úspěchu.

oklamat <koho>

Oklamat znamená lhát a myslet si, že tomu uvěří.

ostouzet <koho>

Ostouzet znamená zesměšnit nebo vyčítat; používá se k ukázání nespokojenosti s jeho jednáním.

zastřelit <koho>

Zastřelit znamená usmrtit kohokoliv střelou.

škrtit <koho>

Škrtit znamená omezovat, odebírat či snižovat určitou část, např. náklady, čas či počet osob.

kritizovat <koho>

Kritizovat znamená zpochybňovat či hodnotit činnost, jednání nebo názor druhého člověka.

potlačovat <koho>

Potlačovat znamená bránit něčímu nebo něčemu, aby se neprojevovalo, mluvilo nebo prosazovalo.

dostat výslužku

Dostat výslužku znamená obdržet odměnu nebo finanční náhradu za dlouhá léta služby, obvykle ze strany zaměstnavatele.

ostře

Ostrý: (adj.) silně výrazný, intenzivní, rychlý, akutní, akční, jasný, řezavý, těžký.

vypudit <koho>

Vypudit znamená násilně a nenávratně odstranit nebo vyhnat.

přivést <koho k čemu>

Přivést znamená přinést nebo dopravit někoho nebo něco na určité místo.

přetížit <koho> (prací)

Přetížit někoho prací znamená dát mu na starosti více práce, než je schopný zvládnout.

dorážet <na koho>

Naléhavě a opakovaně dotazovat se na něco, prosit nebo důrazně prosit o něco.

srazit <koho>

Srazit: snížit hodnotu, množství nebo velikost čeho (člověka, cenu, náklady, úroveň atd.).

upíjet <koho>

Upíjet znamená konzumovat nějakou tekutinu (např. alkohol) nezdravě často a ve velkých množstvích.

uvést <koho>

Uvést: dát do pohybu nebo přítomnosti, představit, zahrnout do plánu nebo zákona.

dostát <čemu>

Splnit povinnost, zodpovídat za něco, dodržovat předem stanovené podmínky.

zapsat <koho kam>

Zapsat je vyjádřením příkazu nebo přání někomu něco zapsat, například do seznamu, do knihy nebo do počítače.

mít <koho za co>

Mít za co znamená vyjádřit podporu nebo souhlas s něčím nebo někým.

odsoudit <koho>

Odsoudit znamená udělit jim trest nebo potrestat za jejich činy nebo chování.

vyskočit

Vyskočit znamená rychle se odrazit nebo vyletět do vzduchu; skákat, vyskočit, vyskočit nahoru.

strkat <do koho>

Strkat do někoho znamená fyzicky tlačit na něj, aby se pohnul.

získávat <koho>

Získávat: dosahovat, získat, získat kontrolu nad něčím nebo něčím.

výpověď

Výpověď je vyjádření osoby, které představuje její názor, fakta a události.

obviňovat <koho z čeho>

Obvinovat znamená obžalovat někoho z provedení deliktu či protiprávního jednání.

napravit <koho>

Napravit: udělat opravu či opatření pro nápravu něčí chyby, nedostatku nebo poškození.

nahradit <koho>

Vyměnit koho/co za něco jiného; začít používat něco jiného místo toho původního.

dohlížet <na koho>

Dohlížet znamená pečovat o něj, dohlížet na něj, dbát na to, aby dělal to, co má.

dát k soudu <koho>

Předložit k soudu, aby byla posouzena jeho vina.