Facebook

Univerzita - synonyma

Celkem nalezeno 11 synonym ke slovu univerzita.

Význam: Univerzita je vysoká škola, která poskytuje vzdělání a výzkum na vysoce odborné úrovni.

vyučování

Vyučování je proces, při kterém se učitel snaží předat své znalosti a dovednosti svým žákům.

vzdělávání

Vzdělávání je proces učení, který umožňuje lidem získat nové znalosti, dovednosti a porozumění.

učivo

Učivo jsou látky, které se učí na škole, vyučují, zkoumají a studují.

učební látka

Učební látka je materiál, který je vyučován ve škole nebo na univerzitě. Jsou to informace, které jsou učitelům a studentům k dispozici a které jsou nezbytné pro výuku a porozumění tématu.

doktrína

Doktrína je systém náboženských nebo politických myšlenek, principů nebo názorů, které se snaží vysvětlit realitu.

zásady

Zásady jsou principy, které určují, jak se máme chovat nebo jednat.

principy

Principy jsou základními ideami nebo zásadami, které určují, jak se má něco dělat nebo jak se má postupovat.

učiliště (vyšší)

Učiliště je vzdělávací instituce, která nabízí střední školní vzdělání a odborné vzdělávání. Učí se zde technické dovednosti, kariérové schopnosti a odborné znalosti potřebné k získání pracovního uplatnění.

universita

Universita je instituce vysokého vzdělání, která poskytuje studentům bakalářské, magisterské a doktorandské studium.

vysoká škola

Vysoká škola je instituce vysokého školství, která poskytuje vzdělávání na úrovni bakalářského, magisterského a doktorandského studia.

vysoké učení

Vysoké učení je forma vzdělávání vyšší úrovně, která obvykle vyžaduje udělení titulu, aby bylo dokončeno.

Podobná synonyma

vysoké požadavky

Vysoké požadavky jsou nároky či očekávání, která jsou nastavena velmi vysoko a vyžadují dokonalost.

technika vyučování

Technika vyučování je soubor metod a postupů, které se používají k předávání znalostí a dovedností studentům.

látka

Látka je hmota, která se skládá ze složek jedného druhu nebo z různých druhů látek. Může být pevná, kapalná nebo plynná.

procházet (učivo)

Procházet znamená postupovat po určité trase, přesouvat se trpělivě a systematicky z místa na místo.

vyšší

Vyšší znamená větší, delší, většinou i silnější nebo lepší.

učební

Učební je synonymum pro výuku; je to proces, kterým se učitelé snaží předat informace a dovednosti studentům.

kněžstvo (vysoké)

Kněžstvo (vysoké) je stav nebo funkce kněžské úrovně, která je jednou z nejvyšších stupňů v církevní hierarchii.

hodina (učební)

Hodina je jednotka výuky ve škole, během které se učí určité téma. Trvá obvykle 45-60 minut.

neměnitelný (zásady)

Neměnitelný znamená neschopný nebo nezměnitelný; neměnitelnými jsou zásady, které jsou pevné a neměnné.

hora (vysoká)

Hora je vysoká, vrcholová část kopce nebo pohoří, obvykle vyšší než okolní terén.

pokrčit se (látka)

Pokrčit se znamená ohnout se, sklonit se nebo se sklopit, aby se uvolnil nebo odstranil tlak, napětí nebo napětí.

hedvábí (látka)

Hedvábí je jemná a lesklá látka, vyrobená ze šťávy z hedvábného červa, a je oblíbená pro svoji jemnost, hebkost a lesklost.

vyložit (učivo)

Vyložit znamená vysvětlit nebo objasnit, zejména složitý nebo obtížný koncept.

vyšší moc

Vyšší moc je obecný termín pro silnou a transcendentní sílu, která je vyšší než člověk.

metoda (učební)

Metoda je systém pravidel, postupů a technik, které usnadňují proces učení.

učení

Učení je proces získávání nových poznatků, schopností, postojů a dovedností, které mohou být použity k dosahování osobních cílů.

část vysoké školy

Část vysoké školy je jednotka organizační, která se skládá z více fakult či jiných ústavů, jež mají společný cíl v oblasti vzdělávání.

střední škola (vyšší)

Střední škola je odborné vzdělávací zařízení poskytující vyšší vzdělání, které připravuje studenty na přístup na vysoké školy.

přecházet (ve vyšší kvalitu)

Přecházet znamená přenést se z jedné úrovně na vyšší, například ze starého na nové, lepší.

učební text

Učební text je jednoduché vysvětlení nebo instrukce pro učitele nebo studenty, které jim pomáhá lépe pochopit téma.

vyšší celek

Vyšší celek je pojem označující seskupení méně složitých jednotek nebo částí, které jsou ze sebe navzájem závislé.