Spadnout - synonyma
Celkem nalezeno 12 synonym ke slovu spadnout.
Význam: Spadnout znamená dopadnout na zem nebo do jiného podkladu po pádu.
poklesnout (v kolenou)
Poklesnout znamená pokleknout nebo se sklonit, aby vyjádřilo pokoru nebo úctu.
snížit se
Snížit se znamená snížit hodnotu, velikost nebo množství čeho.
klesnout
Klesnout je pohyb nebo stav, kdy se něco snižuje, klesá dolů, ubývá nebo zmenšuje.
klesnout (teplota)
Klesnout znamená snížit se, zde se jedná o snížení teploty.
zvýšit se
Zvýšit se znamená zvýšit hodnotu, počet nebo intenzitu něčeho.
padnout (na zem)
Padnout na zem znamená upadnout do přímého kontaktu se zemí, často v důsledku oslabení nebo vyčerpání.
upadnout
Upadnout znamená pád nebo špatnou pozici, kterou člověk nebo věc získává v důsledku nedostatku nebo selhání.
sestoupit z (ligy)
Sestoupit z ligy znamená, že tým nezískal dostatečný počet bodů a propadl do nižší soutěže.
postoupit
Předat nebo předložit něčí právo, zodpovědnost nebo povinnost jiné osobě.
dopadnout <na koho> (práce)
Dopadnout
dolehnout
Dolehnout znamená dopadnout na něco, dosáhnout něčeho, nebo obklopit něco. Může to být například tlak, pocit, nebo atmosféra.
postihnout
Postihnout znamená trestat nebo přijmout opatření proti něčemu nebo někomu jako odvetu.
Podobná synonyma
nezpůsobilý (práce)
Nezpůsobilý je někdo, kdo není schopen plnit požadavky na vykonávání práce.
přimět <koho k čemu> (násilím)
Donutit (násilím) někoho, aby něco udělal nebo aby se nějak zachoval.
dostat <koho>
Dostat: přijmout, obdržet; získat nebo obdržet (něco) od někoho jiného.
zatáhnout <koho do čeho>
Zatáhnout znamená fyzicky či metaforicky přitáhnout nebo přivést někoho do něčeho.
klesnout (ceny)
Klesnout znamená snížit se; v případě cen znamená to snížit cenu o určitou částku.
přimět <koho k čemu>
Přimět: vnutit konkrétní osobě provést něco, co by jinak neudělala.
sklíčit <koho>
Sklíčit
zbít <koho>
Zbít znamená fyzicky napadnout člověka, který je úmyslně a silou zraněn.
pohoršit <koho>
Pohoršit
přemlouvat <koho>
Přemlouvat: vyjednávat s někým a přesvědčovat ho o něčem.
osvobodit <koho>
Osvobodit: uvolnit někoho z vězení, z otroctví, z nějakého omezujícího prostředí nebo postavení.
vroubek (u koho)
Vroubek ukazuje slabost, zranitelnost nebo zranění na duševní úrovni.
vzdělat <koho>
Vzdělat: poskytnout někomu kvalitní vzdělání/vzdělávací zkušenosti.
doprovázet <koho>
Doprovázet znamená provázet někoho, držet se s ním a provádět ho po celou dobu.
navnaďovat <koho>
Navnadit znamená přesvědčovat a přimět k něčemu, obvykle k nákupu nebo užití něčeho.
dolehnout (závěr)
Dolehnout znamená dopadnout, stihnout, či dosáhnout závěru, konečného výsledku.
oživit <koho n
Znovu probudit k životu, obnovit činnost, oživit.
uklidnit <koho n. co>
Uklidnit znamená zmírnit napětí a stres, kterým člověk či věc čelí.
přetížit <koho> (prací)
Přetížit někoho prací znamená dát mu na starosti více práce, než je schopný zvládnout.
nahradit <koho>
Vyměnit koho/co za něco jiného; začít používat něco jiného místo toho původního.
přenést <na koho> (vinu)
Převést odpovědnost za něco na osobu/organizaci.
brzdit <koho n. co>
Brzdit znamená omezovat, zpomalovat či držet někoho nebo něco v úzkých mezích.
mrzet <koho co>
Mrzet: litovat, mít žal; cítit smutek nebo lítost nad něčím/někým.
získat <koho pro co>
Získat: vyhrát, dosáhnout, získat něco (např. informace, práva, zkušenosti, dovednosti).
utvrzovat <koho v čem>
Utvrzovat: potvrzovat, upevňovat, posilovat, dokazovat hodnotu nebo pravdivost něčeho.
postihnout <koho> (zákon)
Postihnout
nahnat <koho kam>
Nahnat se vyjadřuje jako donutit někoho jít někam, přimět někoho k něčemu, obvykle s násilím.
odhánět <koho>
Odhánět znamená vyhnat, vyvést nebo odstranit někoho nebo něco.
tišit <koho>
Tišit znamená potlačovat či utišovat něčí hlas, zvuky nebo výkřiky.
ztropit si žert <z koho>
Ztropit si žert: dělat si legraci z někoho, často s použitím nadsázky.