Rušit - synonyma

zrušovat (nařízení)

Zrušování znamená oficiální zastavení nebo anulování čehokoliv, jako například zákonů, smluv, nástrojů nebo dohod.

odvolávat

Odvolávat znamená zrušit funkci nebo úřad osoby, která je užívána nebo je na něm zvolená.

mařit

Mařit znamená činit úmyslné kroky, které blokují nebo brání něčemu dosáhnout.

kazit

Kazit znamená způsobit poškození, zhoršení nebo znehodnocení něčeho.

ničit

Ničit znamená poškozovat nebo zničit něco fyzicky nebo psychicky, aby se zabránilo jeho normálnímu fungování.

porušovat

Porušovat - vzdát se poslušnosti, zanedbat nebo ignorovat předpisy, zákony nebo pravidla.

vytrhovat (z práce)

Odstraňovat nebo vyřazovat části ze zdroje informací nebo textu.

vyrušovat

Vyrušovat znamená rušit, obtěžovat nebo vyvolávat rušení nebo nepříjemnosti.

znepokojovat

Znepokojovat znamená vyvolávat neklid, obavy nebo strach.

zneklidňovat <koho>

Zneklidňovat znamená vyvolávat u druhé osoby pocity strachu nebo úzkosti.

zničit <koho>

Zničit znamená fyzicky nebo psychicky poškodit, způsobit značnou škodu, znehodnotit, ztratit nebo odstranit.

utrhovat se <na koho>

Utrhovat se znamená účelově vyhledávat osobu, s níž chceme mít kontakt.

donutit <koho k čemu>

Donutit: násilím, vynucením nebo tlakem vyžadovat od někoho, aby učinil něco, co nechce.

přimět <koho k čemu>

Přimět znamená donutit někoho k určitému činu nebo jednání.

získávat si <koho>

Získávat si někoho znamená budovat trvalé důvěrné vztahy, vytvářet si společné vzpomínky a vytrvale udržovat kontakt.

dostat <koho do čeho>

Dostat: přivést/dostat někoho do daného stavu/situace.

zneklidnit <co koho>

Zneklidnit: Vyvolat ve smyslu napětí a obavy u někoho.

nařízení

Nařízení je příkaz nebo pravidlo dané vládní autoritou nebo vyšší autoritou.

svatořečit <koho>

Svatořečit znamená vyzdvihovat někoho jako svatého nebo posvátného.

strojit <koho>

Strojit znamená upravovat, dolaďovat a vylepšovat něčí vzhled, chování či dovednosti.

zprostit <koho čeho>

Zprostit: osvobodit (koho) od něčeho, zrušit (čemu).

naučit dělat <koho co>

Naučit dělat něco: získat dovednosti nebo informace nezbytné k vykonávání činnosti nebo k plnění úkolu.

vážit si <koho n. čeho>

Uctívat někoho či něco; vyjádřit úctu a ocenění.

navštívit <koho>

Navštívit = udělat návštěvu, vyplnit čas ve společnosti někoho jiného.

ztýrat <koho>

Ztýrat znamená fyzicky či psychicky týrat kohokoli nebo něčí vlastnictví.

povýšit <koho>

Povýšit znamená posunout někoho na vyšší pozici, přidělit jim vyšší postavení nebo zvýšit jejich hodnost.

naklonit si <koho>

Naklonit si znamená získat jeho laskavost a přízeň.

vyčerpávat <koho> (nervově)

Vyčerpávat se znamená vyčerpat fyzickou či psychickou sílu, čímž člověk trpí únavou a vyčerpáním.

zaopatřit <koho>

Poskytnout požadovanou věc nebo materiál pro potřebu koho nebo čeho.

odhánět <koho>

Odhánět znamená vyhnat, vyvést nebo odstranit někoho nebo něco.

přirovnávat <koho k čemu>

Přirovnávat je srovnávat dvě nebo více věcí nebo lidí s ohledem na jejich shodné nebo odlišné vlastnosti.

uklidnit <koho n. co>

Uklidnit znamená zmírnit napětí a stres, kterým člověk či věc čelí.

zohavit <koho>

Zohavit znamená změnit vzhled někoho z lepšího na horší nebo ho oslabit.

nominovat <koho>

Nominovat znamená oficiálně navrhnout jeho kandidaturu na nějakou funkci nebo pozici.

vyrušit (z práce)

Narušit práci, konverzaci, činnost přítomných lidí nečekaným vstupem nebo událostí.

obořit se <na koho>

Použít velký hlas s výhružkami a násilím na někoho.

prověřit <koho n. co>

Prověřit znamená zjistit si důvěryhodnost nebo pravdivost koho nebo čeho.

unavit <koho>

Unavit znamená namáhat, fyzicky či psychicky vyčerpat.

porazit <koho>

Zvítězit nad někým, zvládnout, zdolat něco, co vyžaduje vytrvalost, schopnosti nebo dovednosti.