Rozechvívat - synonyma

rozrušovat <koho>

Rozrušovat znamená burcovat, vyvolávat neklid, rozčilovat.

rozčilovat

Rozčilovat se znamená vyvolávat vztek, vzrušení nebo bolestivou úzkost.

znepokojovat

Znepokojovat znamená budit obavy, vyvolávat strach nebo starosti.

zneklidňovat

Udělat něco, co vyvolává úzkost a strach; způsobovat nepříjemné pocity a úzkost.

excitovat

Excitovat znamená vzbuzovat vzrušení, zájem nebo zápal; stimulovat a rozproudit emoce nebo činnost.

plést si <koho s kým>

Plést si znamená, že se omylem pletou osoby, události nebo věci.

vypovědět <koho odkud>

Vypovědět někoho znamená ukončit jeho pracovní smlouvu, často s okamžitou platností.

intervenovat <za koho>

Intervenovat znamená zasáhnout do něčí situace nebo záležitosti, aby se změnila nebo zlepšila.

přimět <koho k čemu>

Přimět: donutit k něčemu, vynutit si (čin, poslušnost).

vytrhovat <koho>

Vytrhovat znamená vyřazovat nebo oddělovat, obvykle od skupiny ostatních.

zaškrtit <koho>

Zaškrtit znamená potvrdit nebo schválit něčí přítomnost, příspěvek nebo účast.

postihnout <koho co>

Postihnout znamená udělit trest nebo sankci za něco, co bylo provedeno špatně.

navrhovat <koho>

Navrhovat je představovat někomu názor nebo návrh, aby se mohl rozhodnout.

jmenovat <koho> (ředitelem)

Jmenovat (koho) znamená udělit oficiální postavení a pověřit někoho něčím; nejčastěji se jedná o ředitele.

chlácholit <koho>

Chlácholit znamená pomáhat někomu v těžké situaci, povzbuzovat, uklidňovat a podporovat ho.

napadnout <koho>

Napadnout znamená fyzicky nebo psychicky zaútočit na někoho.

balamutit <koho>

Balamutit koho znamená ponižovat, urážet, očerňovat a podráždit toho člověka.

nevražit <na koho>

Nevražit na někoho znamená jednat s ním bez předsudků a nepřátelství, i když se s ním nesouhlasí.

orodovat <za koho>

Orodovat znamená hájit někoho, bránit jeho jméno, čest a práva.

zostudit <koho>

Zostudit znamená učinit jeho činy nebo povahu trapnými a hanlivými.

zdržet <koho n. co>

Zdržet se znamená odložit nebo zabránit něčemu, odmítnout, odložit nebo odříci něco nebo někoho.

vyhubovat <koho>

Vyhubovat znamená formálně a bez náhrady propustit z místa zaměstnání, často v důsledku porušení pracovních povinností.

oblékat <koho>

Oblékat znamená obléknout nebo převléct do určitého druhu šatů, oblečení nebo uniformy.

vystrčit <koho> (z řady)

Vystrčit člověka z řady znamená odsunout ho, aby se stal viditelným, a často také izolovat ho od ostatních.

okrást <koho>

Okrást znamená ukrást někomu jeho věci nebo peníze bez jeho souhlasu.

tišit <koho>

Tišit znamená potlačovat či utišovat něčí hlas, zvuky nebo výkřiky.

vybudit <koho n. co>

Vybudit: probudit (z postele, z letargie); probudit/rozproudit/vyvolat/rozdmýchat činnost, city apod.

dopadnout <koho>

Dopadnout znamená dosáhnout očekávaného výsledku, či cíle, který byl nastaven.

sklíčit <koho>

Sklíčit znamená zklamat či zarmoutit člověka tím, že se mu nedaří dosáhnout jeho cílů.

zpravit <koho o čem>

Informovat někoho o něčem.

zpodobnit <koho n. co>

Zpodobnit - vyjádřit něco pomocí obrazů, obrazem nebo jiným způsobem.

skopat <koho>

Vyhazovat, být hrubý a brutální ke komu nebo čemu; ukazovat nesouhlas, odmítat.

upozornit <koho na co>

Upozornit = informovat o něčem, co je potřeba vědět; zdůraznit povinnost či zásadu.

položit <koho> (nemoc)

Položit (nemoc) znamená diagnostikovat a léčit nemoc.