Předem daný: Určení, stanovení či stanovená pravidla nebo omezení, která jsou přijata předem. Předem stanovený: Stanovení pravidel nebo omezení předem, aby se předešlo nechtěným událostem.

zajistit (předem)

Zajistit znamená předem zajistit či zabezpečit něco, co je potřeba.

přemáhat (osud)

Bořit překážky a přemáhat osud; bojovat, abych dosáhl lepšího osudu.

stanovovat (cíl)

Stanovovat znamená definovat cíl nebo určit nějaké hodnoty.

zlý osud

Zlý osud je fenomén, který se týká nešťastných událostí, které se dějí v našem životě, a které jsou nad naší kontrolou.

stanovit (předem)

Stanovit znamená určit předem; definovat nebo stanovit pravidla, limity, podmínky a očekávání.

neodvratný (osud)

Neodvratný osud je situace, kterou nelze zvrátit nebo změnit. Je to nevyhnutelný konec.

osud

Osud znamená to, co je předurčeno pro nás nebo pro naši budoucnost, a může to být dobré nebo špatné.

předem

Předem je předcházející situaci, činnosti nebo času; znamená to, že se něco stane nebo víme o něčem předem.

určovat (úředně)

Určovat znamená stanovit přesnou hodnotu, vlastnost nebo pořadí, obvykle úředně nebo na základě předepsaných pravidel.

určovat <co kam>

Určovat znamená stanovit nebo vymezit, co někam patří, co se kam hodí nebo jak se něco má provést.

určovat (osud)

Určovat osud znamená rozhodovat o budoucnosti, řídit, měnit a zkoumat, co bude následovat.

určit (předem) <co>

Určit: Určit znamená stanovit nebo vymezit přesnou hodnotu, pořadí nebo rozsah.

osud (předurčený)

Osud je předurčená cesta, kterou člověk musí následovat - nezávisle na své vlastní volbě.

určit (osud)

Urcení osudu je myšlenka, že lidé nemají volnou vůli, ale jsou ovládáni některými věcmi, které jsou již dány.

předurčit

Předurčit znamená předem stanovit nebo určit budoucí výsledek.

stanovovat <co>

Stanovovat: ustanovit, definovat, určit.