Odstrčit - synonyma

odrazit (loďku)

Odrazit znamená odehnat loďku od příčky nebo jiného objektu silou odrazu vody.

přitáhnout

Přitáhnout znamená přivést něco blíž, fyzicky nebo metaforicky.

odsunout (skříň)

Přesunout skříň na jiné místo; posunout skříň někam jinam.

odstavit

Odstavit znamená ukončit činnost nebo provoz, přerušit jeho fungování.

přisunout

Přisunout znamená přinést nebo dodat něco.

poškodit (sirotka)

Poškodit: učinit něco, co poškozuje nebo ohrožuje zdraví, majetek nebo dobré jméno někoho.

zkrátit <koho>

Zkrátit znamená učinit osobu kratší nebo kompaktnější.

odbýt

Odbýt je synonymem pro odmítnout, vyřizovat, zpracovávat nebo řešit něco.

odvléci (člun)

Odvléci člun znamená vymanit člun z dosahu vody a uvést ho na suchý povrch.

odsunout (závěs)

Odsunutí závěsu znamená přesunutí závěsu vedle nebo dále od okna, aby bylo možné získat více světla.

odklidit se

Odejít, opustit místo nebo situaci, aby se uniklo nepříjemnostem nebo nebezpečí.

odejít (s nepořízenou)

Odejít = opustit místo, situaci nebo osobu bez vyřízení všeho, co bylo plánováno.

odletět (vlaštovky)

Odletět znamená opustit místo, z kterého vyletěly vlaštovky, aby se přesunuly do jiného.

obvazovat <koho n. co>

Ovinout kolem něčeho nebo někoho obinadlo za účelem uzavření rány nebo pro omezení pohybu.

živit <koho>

Živit: poskytovat potravu, zajišťovat potřeby pro život někomu nebo něčemu.

zarmucovat <koho>

Zarmucovat znamená dát najevo smutek a zklamání, často v podobě lítosti a soucitu.

rozkřikovat se <na koho>

Rozkřikovat se na někoho znamená velmi hlasitě na někoho křičet nebo na někoho napadat slovně.

žalovat <koho>

Žalovat znamená podat stížnost či žalobu proti někomu.

zohyzdit <koho n. co>

Zohyzdit je vyjadřovací slovo, které znamená ošklivit, znehodnotit, zhoršit či zneuctít.

oblékat <koho>

Oblékat znamená obléknout nebo převléct do určitého druhu šatů, oblečení nebo uniformy.

odejít

Odejít: opustit místo, přestat být přítomen; nechat se někam přemístit; zanechat; ukončit účast.

udřít <koho>

Udřít je příliš silné slovo pro vyjádření fyzického napadení, které způsobuje bolest a často i modřiny.

vykázat <koho odkud>

Vykázat znamená donutit někoho odejít z určitého místa.

zastihnout <koho>

Zastihnout někoho znamená náhodně potkat ho nebo být současně na stejném místě.

pohřbít <koho>

Pohřbít znamená uložit mrtvé tělo do hrobu a provést všechny rituály a obřady spojené s pohřbem.

přemlouvat <koho>

Přemlouvat znamená vyjednávat, prosit o něco nebo naléhat na někoho, aby učinil určitou činnost.

obelhat <koho>

Obelhat znamená podvádět nebo oklamat člověka tím, že mu lžeme nebo ho obelstíme.

povolat <koho>

Povolat znamená najmout někoho na určitou práci, případně k něčemu pozvat.

vyšetřit <koho>

Vyšetřit znamená provést vyhodnocení a vyšetřování, aby se zjistily skutečnosti a příčiny pro určenou osobu nebo situaci.

výkladní skříň

Výkladní skříň je označení pro vystavení výrobků v obchodech, aby byly viditelné pro zákazníky.

unavit <koho>

Unavit znamená vyvést někoho z sil, zbavit energie.

pochválit <koho> (velmi)

Pochválit znamená ocenit jeho činy či výkon velmi slovy chvály.

udávat <koho>

Udávat znamená informovat autority o činnosti nebo konání dotyčné osoby.

ustanovit <koho> (náčelníkem)

Jmenovat někoho náčelníkem; udělit mu autoritu a odpovědnost.

odejít (nenápadně)

Opustit/zmizet; rozloučit se a odejít.

přelstít <koho>

Přelstít koho je obelstít ho, předvést mu falešný úmysl nebo předstírat něco jiného, čímž se dosáhne výhodného výsledku.

zabít <koho>

Zabít znamená fyzicky usmrtit, zcela zničit život.

oslnit <koho>

Oslnit znamená ohromit nečekaným nebo neuvěřitelným výkonem, počinem nebo dovedností.

zlehčit <koho n. co>

Zlehčit znamená snížit intenzitu nebo závažnost něčeho. Zlehčit můžeme například tíhu, únavu nebo stres.

navnaďovat <koho>

Navnadit znamená přesvědčovat a přimět k něčemu, obvykle k nákupu nebo užití něčeho.

zaplatit <za koho>

Zaplatit znamená uhradit jim náklady, částku nebo poplatek, které jsou jim náležité.

rychle odejít

Rychle odejít znamená opustit místo bez zdržení nebo prodlení.

ztotožňovat <koho s kým>

Ztotožňovat znamená spojovat nebo srovnávat dvě věci, aby vyjadřovaly stejnou myšlenku nebo měly stejný účel.