Odporovat - synonyma

vzpírat se

Vzpírat se znamená odolávat, odmítat či se bránit.

namítat

Namítat znamená námitky vznášet, vyjadřovat nesouhlas nebo připomínky k něčemu.

oponovat

Namítat; stavět se proti, argumentovat proti něčemu, vyvracet tvrzení nebo názor.

ohrazovat se

Ohrazovat se znamená bránit se něčemu nebo někomu.

protestovat

Protestovat znamená vyjádřit nesouhlas s něčím nebo s něčím, co se děje.

protivit se <komu>

Bránit se tomu, čemu se někdo postaví; odporovat, stavět se proti něčemu nebo někomu.

nesouhlasit <s čím>

Nesouhlasit: vyjadřovat názor, že něco není správné nebo že se s něčím nesouhlasí.

kolidovat <s čím>

Kolidovat znamená narážet, míchat se nebo se střetávat, obvykle ve smyslu způsobovat problémy.

odpovídat <čemu>

Odpovídat <čemu> znamená reagovat na otázku nebo požadavek nebo dát na něj odpovídající reakci.

vzpouzet se

Vzpouzet se znamená vzdorovat autoritě nebo nátlaku a vyjádřit odpor.

stavět se na odpor

Bránit se, obhajovat se, postavit se na odpor proti něčemu, odporovat nebo se postavit proti něčemu.

hnusit se

Hnusit se znamená jednat nezdvořile nebo neuctivě, obvykle s odporem nebo odmítáním.

ošklivit se

Ošklivit se znamená projevit nevhodné chování, které je nepříjemné pro ostatní.

připadnout <co komu>

Připadnout znamená přidělit, přisoudit nebo přiřadit něco komu - například práci, úkol nebo odpovědnost.

přiblížit <co komu>

Přiblížit se rozumí zpřístupnit něco blíže, přinést to způsobem, aby to bylo srozumitelné nebo snadno pochopitelné.

odolat <čemu>

Vystát tlak, obtíž nebo útok a zůstat silný a nezranitelný.

zbýt <co komu>

Zbýt znamená ponechat si nebo zůstat s něčím nebo někým po ostatních.

pomáhat <komu>

Pomáhat znamená vynaložit úsilí pro zlepšení situace druhého člověka.

opřít se <komu>

Opřít se znamená odmítnout nebo odporovat něčemu, co říká nebo dělá.

nepřát <komu>

Nepřát znamená projevovat nesympatie, odmítat, odporovat či odmítnout.

svolit <k čemu>

odpírat <co komu>

Odpírat: odmítnout něčemu nebo někomu něco, čeho je mu právem náležito.

hlásit se <k čemu>

Přihlásit se k něčemu; zavázat se k činnosti nebo výkonu.

nařídit <co komu>

Nařídit: přikázat něco konkrétnímu člověku, aby to udělal; příkaz; pověřit někoho něčím.

znemožnit <co komu>

Znemožnit je způsobit, že je komu či čemu zabráněno v provedení činnosti.

uložit <komu> (práci)

Uložit práci znamená předat jeho práci včas a v pořádku někomu jinému.

nabít <komu>

Nabít znamená poskytnout té osobě informace, pomoci nebo inspiraci.

vynadat <komu>

Vynadat komu je hrubým způsobem kritizovat, často s urážlivými slovy, a používat nevybíravého jazyka.

přidělovat <co komu>

Přidělovat znamená rozdělovat například úkoly, úlohy nebo zdroje mezi lidi či skupiny.

dávat <komu> (požehnání)

Dávat požehnání znamená projevit lásku, podporu a dobro a přát jim štěstí a úspěch.

zošklivit se <co komu>

Udělat si nevzhledný vzhled; vyvolat špatný dojem.

důvěřovat <komu>

Věřit někomu, dát mu projevy své důvěry, být přesvědčen o jeho kvalitách a schopnostech.

tíhnutí <k čemu>

Tíhnutí je přirozená fyzikální síla, která způsobuje, že tělesa přitahují jeden druhého.

nezabránit <čemu>

Nezabránit znamená nedokázat zabránit či neumět zabránit něčemu, co se událo nebo se má stát.

přimknout se <k čemu>

Připojit se k čemu, pevně se držet, být odhodlaný.

zprotivit se <co komu>

Odmítnout se, postavit se jednomu nebo čemukoliv, čelit čemukoliv; bránit se, mít odpor.

vzít <komu> (papíry)

Vzít (papíry) znamená převzít do vlastnictví papíry, které byly původně vlastněné jinou osobou.

ztěžovat <komu> (jednání)

Ztěžovat jednání znamená činit jej náročnějším, náročnějším, obtížnějším nebo složitějším pro danou osobu.

zastavit činnost <komu>

Přerušit činnost komu nebo čemu.

naznačovat <co komu>

Naznačovat znamená naznačit, že se něco děje, nebo očekávat, že se něco stane. To se často děje nevyřčenou formou.

rozumět <čemu>

Rozumět čemu znamená porozumět, pochopit, vnímat nebo interpretovat danou myšlenku nebo informaci.

ukázat <co komu>

Ukázat znamená předvést, předložit, ukázat druhému něco konkrétního.

půjčit <co komu>

Půjčit: dát komu něco na dočasné použití, za úplatu nebo zdarma, s tím, že to půjde vrátit.