Facebook

Nestydatý - synonyma

Celkem nalezeno 22 synonym ke slovu nestydatý.

Význam: Nestydatý znamená, že je to někdo, kdo nedbá zdvořilosti a nedrží se společenských konvencí.

nevěrecký

Nevěrecký je pojem označující nedbalost, zanedbávání povinností, nezodpovědnost.

neznabožský

Nekřesťanský, nevěřící, nesdílící náboženské přesvědčení nebo představy.

ateistický

Ateistický se vztahuje k osobě, která nevěří v existenci boha nebo jiných nadpřirozených sil.

hříšný

Hříšný znamená provinilý, hříšník, hřešící; něco, co je proti náboženským nebo morálním zásadám.

bohaprázdný

Prázdný, bezobsažný, bezúčelný; nic neznamenající, neplodný.

rouhavý

Rouhavý je to, co je neuctivé, urážlivé a nezdvořilé.

nemravný

Nemravný se odkazuje na něco nezdvořilého, nevhodného nebo nepatřičného, co je v rozporu s běžnými morálními standardy.

nehodný

Nehodný znamená nespravedlivý, nedůstojný, neschopný, nevhodný nebo nepoctivý.

nestoudný

Nestoudný znamená nevhodný, neslušný, drzý nebo vulgární.

necudný

Necudný znamená nepřístojný, nechutný, nevhodný, nezdvořilý, neuctivý, vulgární.

neslušný

Neslušný je chování, které je neuctivé, nezdvořilé nebo nevhodné.

hanebný

Hanebný je to, co je podlé, ohavné a neslušné, co je obzvlášť odporné a hanlivé.

oplzlý

Oplzlý znamená nechutný, hrubý, nehezký, sprostý, odpudivý a neslušný.

kluzký

Kluzký se odkazuje na povrch, který může být obtížné udržet se na něm, často kvůli jeho mazlavosti nebo nepřilnavosti.

lascívní

Lascívní je adjektivum, které se vztahuje k používání sexuálních výrazů nebo gest, které mají na lidi vyvolat sexuální touhu.

obscénní

Obscénní znamená nepatřičné, vulgární nebo neslušné.

troufalý

Troufalý znamená odvážný, drzý nebo statečný, vyznačující se nezdvořilostí, nesmlouvavostí nebo bezohledností.

opovážlivý

Opovážlivý je člověk, který se odváží jednat nebo konat něco riskantního, nebezpečného či nezvyklého.

drzý

Drzý znamená nezdvořilý, neuctivý a arogantní; nadutý, domýšlivý a zarputilý.

veliký

Veliký znamená velký nebo silný; velká velikost nebo síla; obrovský nebo impozantní.

vysoký

Vysoký znamená mít velkou výšku nebo být nad standardem.

mimořádný (ceny)

Mimořádný = velmi významný, neobvyklý, výjimečný, mimořádný, nadstandardní, vynikající.

Podobná synonyma

mimořádný

Mimořádný je něco, co je vyššího stupně než obvyklé, výjimečné, nezvyklé.

vysoký účet

Vysoký účet je dokument, který obsahuje seznam všech zaplacených nebo požadovaných položek.

klesnout (ceny)

Klesnout znamená snížit se; v případě cen znamená to snížit cenu o určitou částku.

vysoký (cena)

Vysoká cena znamená, že je vyšší než obvykle.

církevní hodnostář (vysoký)

Církevní hodnostář je vysoká autorita v církevní hierarchii, která vykonává funkce vysokého postavení a má vliv na rozhodování.

snižovat se (ceny)

Snižovat se znamená za určitého okolností snižovat ceny.

vysoký hodnostář

Vysoký hodnostář je osoba s vysokou pozicí ve veřejném nebo soukromém sektoru, která má zodpovědnost za řízení a vedení.

vzrůstat (ceny)

Vzrůstat znamená postupně zvyšovat, jako třeba ceny, které se zvyšují od nějakého základního čísla.

zvýšit (ceny)

Zvýšit znamená umístit na vyšší úroveň, zvednout nebo zdvojnásobit. V tomto kontextu znamená zvýšení cen zvýšit hodnotu nebo cenu něčeho.

výpočet (ceny)

Výpočet ceny je proces určování ceny produktu nebo služby na základě jejich nákladů, tržních podmínek a očekávaných zisků.

veliký (plat)

Veliký znamená mohutný, masivní, významný, hodnotný nebo důležitý.

zvyšovat (ceny)

Zvyšovat znamená navyšovat, zvýšit, zhustit (např. ceny).

vysoký (člověk)

Vysoký člověk je ten, kdo je vyšší než průměrná výška.

správní úředník (vysoký)

Správní úředník (vysoký) je úředník, který je zodpovědný za vyřizování úředních záležitostí a řízení veřejné správy.

vzrůst (ceny)

Vzrůst znamená zvyšovat se, v tomto případě se jedná o zvyšování cen.

neobyčejně veliký

Extrémně velký; obrovský; mimořádně velký; nadprůměrně velký; neskutečně velký; ohromný.

vysoký úředník

Osoba na vysoké pozici ve státním úřadě, odpovědná za rozhodování a implementaci politik.

úředník (vysoký)

Úředník vysoké úrovně je pracovník veřejné správy, který vykonává administrativní služby pro stát nebo obec.