Kněz - synonyma
Celkem nalezeno 9 synonym ke slovu kněz.
Význam: Kněz je vykonavatel náboženských obřadů, který je posvěcen pro mluvení k Bohu a službu lidem.
sourozenec
Sourozenec je člověk, který má stejného rodiče nebo rodičky, jako ty.
mnich
Mnich je člověk, který žije v klášteře s ostatními mnichy a vykonává přísné modlitby a praktiky. Slouží jako zasvěcenec a jeho cílem je dosáhnout duchovního osvícení.
souvěrec
Souvěrec je pravidlo nebo zákon, které určuje, jak se má něco provádět nebo jak má být dodržováno.
duchovní
Duchovní je spojeno s myšlením, cítěním a jednáním na základě duchovních principů nebo hodnot.
farář
Farář je církevní duchovní, který slouží bohoslužby, vykonává mše, vede duchovní život komunity a poskytuje duchovní radu.
hlasatel (ideje)
Hlasatel (ideje) je někdo, kdo sdílí a propaguje myšlenku, koncept nebo filozofii.
kníže
Kníže je titul, který se používá pro muže s vyšším šlechtickým postavením. Je také někdy používán jako titul pro vysoce postaveného vládního činitele.
panovník
Panovník je vládce nebo vůdce, který je obvykle zvolen nebo jmenován a má moc vést, řídit a ustanovit zákony.
Podobná synonyma
duchovní věci
Duchovní věci jsou myšlenky, koncepty a hodnoty, které se vztahují k duchovnímu životu, víře a zkušenostem.
duchovní správce
Duchovní správce je náboženský vůdce, který poskytuje spirituální vedení a pomoc lidem ve všech oblastech jejich života.
židovský duchovní
Židovský duchovní je osoba, která vykonává náboženskou službu a vykládá příkazy a principy judaismu.
duchovní (protestantský)
Duchovní je označení pro věřícího v protestantském náboženství, který je zodpovědný za pastorační službu a vyučování Božího slova.
řeč (duchovní)
Řeč je nástrojem k vyjádření myšlenek a pocitů, který nás spojuje s druhými a dává nám schopnost pochopit si navzájem.
duchovní vůdce
Duchovní vůdce je osoba, která vede ostatní k poznání vyšší moudrosti, pravdy a životního smyslu.
hlasatel
Hlasatel je osoba, která předává informace a zpravodajství prostřednictvím rádia, televize nebo jiných médií.
izolovanost (duchovní)
Izolovanost (duchovní) je stav, kdy se člověk cítí osamělý, oddělený od ostatních, a jeho duchovní život je izolovaný.