Farář - synonyma
Celkem nalezeno 7 synonym ke slovu farář.
Význam: Farář je církevní duchovní, který slouží bohoslužby, vykonává mše, vede duchovní život komunity a poskytuje duchovní radu.
duchovní
Duchovní odkazuje na duši a věci spojené s vědomím, vnitřním hledáním a zenovým vhledem.
kazatel
Kazatel je osoba, která vykonává náboženské služby jako je kázání, mše a jiné bohoslužby.
kněz
Kněz je náboženský duchovní zodpovědný za výkon bohoslužeb a poskytování duchovního vedení v jisté konfesi.
hlasatel (ideje)
Hlasatel (ideje) je někdo, kdo sdílí a propaguje myšlenku, koncept nebo filozofii.
kníže
Kníže je titul, který se používá pro muže s vyšším šlechtickým postavením. Je také někdy používán jako titul pro vysoce postaveného vládního činitele.
panovník
Panovník je vládce nebo vůdce, který je obvykle zvolen nebo jmenován a má moc vést, řídit a ustanovit zákony.
Podobná synonyma
duchovní vůdce
Duchovní vůdce je osoba, která vede ostatní k poznání vyšší moudrosti, pravdy a životního smyslu.
duchovní věci
Duchovní věci jsou myšlenky, koncepty a hodnoty, které se vztahují k duchovnímu životu, víře a zkušenostem.
židovský duchovní
Židovský duchovní je osoba, která vykonává náboženskou službu a vykládá příkazy a principy judaismu.
hlasatel
Hlasatel je osoba, která předává informace, zprávy nebo zpravodajství prostřednictvím médií.
řeč (duchovní)
Řeč je nástrojem k vyjádření myšlenek a pocitů, který nás spojuje s druhými a dává nám schopnost pochopit si navzájem.
duchovní správce
Duchovní správce je náboženský vůdce, který poskytuje spirituální vedení a pomoc lidem ve všech oblastech jejich života.
duchovní (protestantský)
Duchovní je označení pro věřícího v protestantském náboženství, který je zodpovědný za pastorační službu a vyučování Božího slova.
kněz (protestantský)
Kněz je vzhledem k protestantské víře duchovní vůdce, který provádí bohoslužby, káže a stará se o církevní členy.
kněz (katolický)
Kněz je římskokatolický duchovní, který slouží jako nástroj Božího lidu a jeho posláním je konat mši a udílet svátosti.
izolovanost (duchovní)
Izolovanost (duchovní) je stav, kdy se člověk cítí osamělý, oddělený od ostatních, a jeho duchovní život je izolovaný.