Facebook

Dokončit - synonyma

Celkem nalezeno 14 synonym ke slovu dokončit.

Význam: Ukončit, završit, dokončit: vyřešit, dokončit nebo zrealizovat činnost, úkol nebo projekt.

dohotovit

Ukončit úkol, práci, proces nebo činnost, provést všechny potřebné kroky.

dorazit <koho>

Dorazit znamená dojít nebo přijít na určené místo.

unavit

Unavit znamená vyčerpat fyzicky nebo psychicky.

zřídit

Zřídit: stvořit, ustavit nebo vytvořit zákon, systém, instituci nebo organizaci.

skonat

Skonat znamená zemřít, umřít, být na konci života.

zemřít

Zemřít znamená ukončit život, být nenávratně pryč.

pojít (pes)

Pojít (pes) znamená "spletnout se, kombinovat", obvykle označuje tvoření páru mezi dvěma psy, aby mohli mít štěňata.

zcepenět

Zcepenět znamená doslova "zpráchnět", zdegenerovat, zchátrat.

chcípnout

Chcípnout znamená velmi rychle zemřít, často způsobeno náhlou srdeční příhodou.

ukončit

Ukončit znamená ukončit činnost, proces nebo stav; ukončit něco definitivně.

skončit

Skončit znamená ukončit, dokončit nějakou činnost nebo proces.

dodělat

Dodělat znamená dokončit úkol nebo projekt do detailů, až do úplného konce.

dovršit

Dokončit, doplnit, hotovo, úspěšně splnit.

dokonat

Dokonat je dosáhnout plného zdárného výsledku; ukončit činnost, dovést ji do konce.

Podobná synonyma

zaměstnat <koho>

Zaměstnat znamená přijmout do práce a uzavřít s ním pracovní smlouvu.

přimět <koho k čemu>

Přimět (někoho) k něčemu: vybídnout, donutit, nutit (někoho) k činu nebo jednání.

zobrazit <koho n. co>

Zobrazit: ukázat, prezentovat; vizuálně/fyzicky/digitálně zpřístupnit informace/věci.

pohnout <koho k čemu>

Pohnout znamená změnit pozici, směr nebo postoj.

vystřídat <koho>

Vystřídat znamená, že někdo nahradí někoho jiného ve funkci nebo činnosti.

vrhnout se <na koho>

Vrhnout se na někoho znamená rychle a odhodlaně se soustředit na danou osobu nebo cíl.

opojit <koho>

Opojit znamená učinit někoho tak opilým, že jeho smysly jsou ochromeny.

dohlížet <na koho>

Dohlížet znamená být učitelem nebo dozorcem nad tím, koho se to týká, a zajišťovat, aby byly dodržovány určité normy a postupy.

přinutit mlčet <koho>

Umlčet někoho, donutit ho mlčet.

nastražit <co na koho>

Nastražit - připravit past nebo jiné zařízení na lov nebo na chytání něčeho.

polidštit <koho n. co>

Polidštit znamená usměrňovat někoho nebo něco a dávat jim/tomu lepší vzhled.

ustanovit <koho> (náčelníkem)

Jmenovat někoho náčelníkem; udělit mu autoritu a odpovědnost.

pozdravit <koho>

Pozdravit znamená vyjádřit pozitivní přivítání, uznání a úctu.

svléci <koho>

Svléci znamená odstranit oblečení nebo zbavit něčího jiného jeho vybavení.

vykrást <koho n. co>

Vykrást někoho nebo něco znamená ukrást věci nebo peníze silou nebo násilím.

utišit <koho>

Umlčet, ztlumit, potlačit hlas člověka nebo jiného živého tvora.

léčit <koho>

Léčit: zmírnit nebo odstranit příznaky nemoci nebo zranění pomocí léků, lékařských postupů nebo psychologické terapie.

pomlouvat <koho>

Pomlouvat se rozumí šíření fám, zlého mínění a klevet o někom.

oceňovat <koho>

Oceňovat znamená vyjádřit uznání, obdiv, vděčnost a uznání pro něčí činy, slova nebo vlastnosti.

poutat <koho k čemu>

Poutat znamená vázat, vepsat, zajistit někoho k čemu.

napadnout <koho>

Napadnout znamená fyzicky útočit, například kopnutím, udeřením nebo pěstmi.

ctít <koho>

Ctít znamená respektovat, uznávat a dodržovat práva a autoritu.

ztrestat <koho>

Ztrestat znamená udělit trest nebo potrestat za provinění.

vystrojit <koho>

Vystrojit znamená obléci/ospravit (oděv) někoho (nebo sebe sama) v oblečení, které je vhodné pro určitou událost nebo účel.

dorážet <na koho>

Dorážet na někoho znamená opakovaně ho napadat nebo mu činit problémy.

zaujmout <koho>

Zaujmout: získat pozornost, získat větší pozornost než ostatní.

zamilovat se <do koho>

Zamilovat se znamená projevit silnou lásku a touhu po tom druhém.

uklidnit <koho>

Uklidnit znamená zmírnit jeho/její úzkost, hněv nebo vztek, aby se cítili lépe.

oblomit <koho>

Oblomit znamená fyzicky přinutit někoho k přístupu, který je v rozporu s jeho vůlí.

vybudit <koho n. co>

Vybudit: probudit (z postele, z letargie); probudit/rozproudit/vyvolat/rozdmýchat činnost, city apod.