Docházet - synonyma
Celkem nalezeno 16 synonym ke slovu docházet.
Význam: Docházet znamená jít k nebo se blížit nějakému cíli nebo místu.
přicházet
Přicházet znamená přijít; přijít do místa, ve kterém se nacházíme, nebo do situace, ve které se nacházíme.
navštěvovat (školu)
Navštěvovat školu znamená chodit do školy a učit se tady.
být dopravován
Být dopravován znamená být přepravován z místa na místo, například autem, lodí nebo letadlem.
být dodáván
Být dodáván: dostávat zboží, materiál nebo služby; obvykle v určitém časovém intervalu.
chodit (pošta)
Chodit poštou znamená posílat nebo dostávat zásilek a dopisy prostřednictvím poštovních služeb.
dospívat (k závěru)
Postupně dospívat znamená vyvíjet se fyzicky, psychicky a sociálně až se stává dospělým.
nabývat
Nabývat znamená získávat, stávat se čím ještě nebylo, mít nebo získávat vlastnictví.
dosahovat (uznání)
Dosahovat uznání znamená dostat se do pozornosti ostatních a získat si respekt.
dostávat se <komu čeho>
Dostávat se
dozrávat (hrušky)
Dozrávání hrušek znamená, že jsou připraveny k jídlu a mají plnou chuť a aroma.
vyčerpávat se (palivo)
Vyčerpávat se znamená dojít, být spotřebován, vyčerpaný. U paliva to znamená, že ho je méně než dřív.
menšit se
Menšit se znamená snížit se, zmenšit se, zmenšovat se.
nedostávat se
Nedostávat se znamená nedosáhnout cíle nebo úspěchu.
dostávat se na řadu
Dostávat se na řadu znamená být připravený a schopný přijmout činnosti nebo úkoly, které jsou nezbytné pro úspěšné dokončení úkolu.
nastávat (spor)
Nastávat znamená nastupovat, začínat nebo dostávat se do stavu, situace nebo okolností.
vznikat
Vznikat: začít existovat, být stvořen nebo vytvořen; vznikat ze zdroje, vyvíjet se.
Podobná synonyma
dát <komu> za vyučenou
Dát někomu za vyučenou znamená ukončit vzájemnou komunikaci nebo diskusi; vyjádřit, že se s něčím nesouhlasí.
dopátrat se <čeho>
Dopátrat se znamená získat informace o něčem, vyšetřit příčinu či okolnosti nečeho.
chodit (sem a tam)
Chodit znamená jít, procházet se sem a tam, pohybovat se.
zbavit <čeho>
Odstranit, vyřadit, zbavit čeho.
připisovat <komu> (vinu)
Uvalovat na někoho vinu, obviňovat ho z něčeho.
nevšímat si <čeho>
Ignorovat; nevšímat si čeho.
cenit si <koho n. čeho>
Cenit si: připisovat hodnotu, vážit si a uznávat pozitivní vlastnosti někoho nebo něčeho.
uklouznout <komu> (slovo)
Uklouznout
nabízet se <komu>
Nabízet se
vinout se <ke komu>
Vinout se ke komu znamená dělat něco, co je pro druhou osobu příjemné nebo užitečné.
ubýt <čeho>
Ubýt znamená ztratit, snížit množství.
zmocnit se <čeho>
Zmocnit se čeho: uchopit, obdržet a převzít moc nad něčím.
vyplývat <co z čeho>
Vyplývat znamená dospět k závěru či pochopit něco z určitého předpokladu či skutečnosti.
vzít <co komu>
Vzít: převzít do svého vlastnictví, uchopit, odebrat, převzít do své kontroly.
dát <komu> radu
Poradit někomu, jak se zachovat, co udělat nebo co si myslet.
ublížit <komu>
Ublížit
zanechat <co komu>
Zanechat: dát něco komu, odjet nebo odejít a nechat něco po sobě.
vyhovět <komu>
Vyhovět
dát <co komu>
Dát komu něco: předat mu nebo jí něco, co patří nebo co chce, nebo co jim slouží jako služba.
pustit se <do čeho>
Pustit se do čeho: začít s něčím novým; vyzkoušet si něco nového; začít s čímžkoli novým; odhodlaně se pustit do něčeho.
panovat <komu>
Panovat
vystavit <komu> (pas)
Udělit někomu pas (nebo jinou dokumentaci) a oficiálně povolit jeho cestu.
vymýt <komu> (mozek)
Vymýt mozek znamená přemýšlet o něčem intenzivně natolik, že se to začne stávat součástí vaší osobnosti.
strkat nos <do čeho>
Strkat nos do čehokoliv: znamená zasahovat do cizích záležitostí, zasahovat do čehokoliv nezvaně a bez souhlasu.
upouštět (od čeho)
Odcházet, opouštět, vzdávat se; přestat s něčím/někým spojeným, zanevřít na to.
dostat <koho z čeho>
Dostat: obdržet něco od někoho; získat, obdržet, dostávat.
přicházet k sobě
Přicházet k sobě znamená obnovit osobní rovnováhu a vyrovnanost, získat vnitřní klid a pochopit sebe sama.
vyprostit se <z čeho>
Vyprostit se z něčeho znamená uniknout z dané situace nebo okolností.
domáhat se <čeho>
Domáhat se: prosazovat požadavek, nárokovat si něco.
ztuhnout <komu> (noha)
Ztuhnout: znehybnět, nastat tuhost nebo napětí v svalu nebo končetině, jako je např. noha.