Facebook

Cíl - synonyma

Celkem nalezeno 13 synonym ke slovu cíl.

Význam: Cíl je konkrétní bod, který se snažíme dosáhnout nebo dosáhnout.

konečné místo

Konečné místo je místo, kam se dostanete po dokončení cesty. Může to být fyzická lokalita nebo metaforický cíl.

východisko

Východisko je základní pozice pro pokračování ve vyřešení problému nebo jiného úkolu.

terč

Terč je předmět, na který se střílí nebo se hází, slouží k cvičení nebo soutěžím.

meta

Meta je pojem, který se vztahuje ke změnám, které nemají přímý vliv na výsledek samotného, ale na okolnosti jak se k němu dostat.

start

Začátek, náběh, započetí; akce, která vyžaduje úsilí a vytrvalost k dosažení cílů.

záměr

Záměr je plán nebo úmysl člověka nebo skupiny o něčem, co mají udělat.

úmysl

Úmysl je záměr nebo touha provést něco; jde o veřejně projevenou vůli jednat nebo udělat něco.

účel

Účel je cíl nebo účel, pro který se něco dělá; účel je důvodem nebo motivací k činu.

úkol

Úkol je požadavek nebo povinnost, kterou je třeba splnit.

poslání

Poslání je cíl nebo účel, pro který někdo nebo něco existuje; jako závazek nebo odpovědnost.

úloha

Úloha je požadavek nebo úkol k vyřešení; může být jednoduchý nebo složitý, formální nebo neformální.

školní práce

Školní práce je forma studia, kdy studenti musí vypracovat úkoly, případně odbornou práci, aby splnili požadavky kurzu.

role

Rolí je funkce, kterou osoba nebo věc vykonává nebo má vykonávat ve skupině nebo společnosti.

Podobná synonyma

školní

Školní - adj. se týkající se školy, učení nebo vzdělávání, obvykle v rámci formálního systému.

uvádět na místo

Uvádět znamená přidělovat, nastavit, zařadit nebo přesunout na určité místo.

divadelní role

Divadelní role je postava ve scénáři, kterou herci ztvárňují na jevišti.

těžká práce

Těžká práce je namáhavý úkol, který vyžaduje vysokou úroveň soustředění, vytrvalosti a odhodlanosti.

zbavit se (práce)

Zbavit se znamená odstranit nebo zrušit něco, co je brzdou, překážkou nebo obtěžováním.

místo

Místo je místo/oblast v prostoru, které má konkrétní charakteristiku a vymezení.

doktorská práce

Doktorská práce je vědecký dokument, který musí být úspěšně obhájen před porotou před promocí doktora věd.

práce

Práce je činnost, která vyžaduje úsilí, aby se dosáhlo určitého cíle nebo výsledku.

vzít <koho> do práce

Vzít někoho do práce znamená zaměstnat ho na trvalý či dočasný úvazek a přizpůsobit mu pracovní podmínky.

dávat na místo

Dávat na místo znamená postavit nebo umístit či uložit předmět na odpovídající místo.

obsadit (místo)

Obsadit znamená vyplnit nebo zaujmout určité místo nebo pozici.

zaujímat místo

Zaujímat místo znamená přijmout pozici nebo úlohu; být přítomen a mít vliv na okolí.

první místo

První místo je umístění na nejvyšší příčce, bývá nejvyšším oceněním pro ty, kteří dosáhli nejlepšího výsledku.

místo (procházek)

Místo je místo nebo lokalita; obecně může být použito ke zmínce o místu, kde se něco děje, kde se něco nachází nebo kde se něco vyskytuje.

místo (v přírodě)

Místo je místo v přírodě, které má geografickou polohu, oblast a okolní prostředí.

disertační (práce)

Disertační práce je vysokoškolská obhajovaná práce, která je vypracována na získání doktorského titulu.

vyrušit (z práce)

Narušit práci, konverzaci, činnost přítomných lidí nečekaným vstupem nebo událostí.

známky (školní)

Známky jsou formou hodnocení žáků, které se promítají do školních známkovacích knížek a udávají úroveň úspěšnosti studenta ve vyučovacích předmětech.

konečně

Konečně znamená "na konci, nakonec, poslední". Je to slovo používané k popisu něčeho, co je dokončeno nebo očekávané.

místo toho

Místo: místo, umístění, okolí, oblast, prostor, místa.

uvolnit (místo)

Uvolnit místo znamená vyčlenit či odevzdat část prostoru, aby mohlo být využito pro jinou činnost.

místo pobytu

Místo pobytu je místo, kde se člověk zdržuje, trvale nebo dočasně.

zabrat se (do práce)

Zabrat se do práce znamená věnovat se jí s plnou důsledností, zušlechťovat ji a docházet k vytyčeným cílům.

propustit z práce <koho>

Propustit z práce - ukončit pracovní poměr s někým, obvykle z důvodu nezpůsobilosti nebo nevyhovujícího chování.