Absolvovat - synonyma
Celkem nalezeno 19 synonym ke slovu absolvovat.
Význam: Dokončit nebo projít nějakou aktivitu, obvykle kurz nebo výcvik.
vystudovat <co>
Dokončit studium, splnit všechny požadavky a získat diplom/titul.
vychodit
Vychodit znamená fyzicky opustit nějaké místo nebo prostor.
dokončit
Ukončit či dokončit činnost, aby byl dosažen požadovaný výsledek.
zúčastnit se <čeho>
Účastnit se čeho znamená podílet se na činnosti nebo akci, být součástí něčeho.
odbýt si <co>
Odbýt si něco: získat si něco za úsilí, úspěšně ukončit nebo dosáhnout něčeho.
udělit absolutorium <komu>
Povolit někomu (např. řediteli firmy) ukončit své působení s pozitivním hodnocením.
dát rozhřešení
Rozhřešení je odpověď nebo řešení, které ukončí nebo zmírní břemeno nebo odpovědnost.
prodej
Prodej je obchodní transakce, při které prodávající předává výrobky nebo služby kupujícímu za úplatu.
vykonat
Vykonat znamená provést nějakou činnost nebo plnit úkol, který je požadován.
splnit
Splnit znamená vykonat činnost nebo naplnit požadavek; dosáhnout cíle nebo úkolu; dodržet slovo nebo dohodu.
zhostit se <čeho>
Zhostit se čeho znamená převzít odpovědnost za danou činnost, aktivitu nebo situaci.
vychodit (školu)
Ukončit studium na škole, splnit všechny požadavky a získat diplom.
odflinknout (práci)
Odflinknout znamená ukončit svou práci, zanechat ji a odejít.
odfláknout
Odfláknout je výraz pro nekvalitní vykonání úkolu nebo práce.
odmítnout (zákazníka)
Odmítnout zákazníka znamená odmítnout jeho žádosti nebo požadavky.
odmrštit
Odmrštit znamená odstrčit a prudce se od něčeho odtáhnout.
zbavit se
Odstranit nebo opustit; zbavit se něčeho nebo někoho.
odpykat (trest)
Odpykat znamená trpět trest za provedenou nelegální činnost nebo porušení pravidel.
odsloužit
Vykonat službu, plnit úkol, splnit povinnost.
Podobná synonyma
prací stroj
Prací stroj je zařízení, které automaticky pracuje a zpracovává materiál. Může být použit k výrobě výrobků nebo pro úpravu materiálu.
vzdát se <čeho>
Opustit, zříci se čeho; odříct si čeho.
dovtípit se <čeho>
Uhodnout, co druhá osoba myslí, nebo má na mysli.
vzít <komu> (papíry)
Vzít
zanechat <čeho>
Zanechat: odložit, zanechat něco po sobě; zanechat trvalý vliv.
vytrpět (trest)
Vytrpět trest znamená podstoupit trest nebo utrpení.
posloužit <komu>
Posloužit
být na škodu <komu>
Být na škodu znamená ublížit někomu nebo něčemu, způsobit škodu nebo škodlivý dopad.
odporovat <komu>
Odporovat
naskočit <do čeho>
Naskočit = rychle a bez připravenosti vstoupit do čeho, začít to používat/dělat.
počkat <komu s čím>
Čekat, aby někomu něco poskytlo, dalo nebo dovolilo.
přepustit <komu> (byt)
Udělit nájemci nebo uživateli právo na užívání bytu s vymezenou dobou trvání.
nabít <komu>
Nabít znamená předat nebo doplnit něčemu energii nebo informace. V kontextu mezi lidmi znamená nabít někomu motivaci, energii nebo odvahu.
pomoci <komu s čím> navíc
Pomoci komu s čím navíc: poskytnout jim více než je nezbytné, aby dosáhli svého cíle.
přiblížit <co komu>
Přiblížit se rozumí zpřístupnit něco blíže, přinést to způsobem, aby to bylo srozumitelné nebo snadno pochopitelné.
poslat dopis <komu>
Poslat dopis někomu: odeslat dopis konečnému adresátovi.
věnovat <co komu>
Věnovat znamená darovat, věnout něco někomu jako dar nebo oběť.
prohledávat <komu> (kapsy)
Prohledávat kapsy je činnost kontroly obsahu kapes, která se provádí za účelem nalezení ztracených, ukradených nebo schovaných věcí.
včleňovat <co do čeho>
Včleňovat znamená zahrnout nebo začlenit něco do něčeho jiného.
svěřit <komu> (funkci)
Předat někomu konkrétní odpovědnost a pravomoci pro správu úkolu nebo funkce.
způsobit újmu <komu>
Uškodit někomu; způsobit mu škodu, újmu či strádat.
vrážet <do čeho>
Vrážet do něčeho znamená zabodávat, zasouvat silou.
nalít <co do čeho>
Nalít: přelít tekutinu do nádoby.
vykonat (práci)
Provést, splnit, uskutečnit, zrealizovat; dokončit úkol.
vložit <co do čeho>
Vložit znamená umístit něco dovnitř něčeho jiného.
odbýt
Odbýt znamená rychle a účelně vyřešit nebo dokončit nějakou činnost, často bez ohledu na její důsledky.
trest (vězení)
Trest je forma odplaty za spáchaný čin, která se nejčastěji projevuje ve formě vězení.