Zvláštní - synonyma

osamocený

Osamocený = samotný, odloučený od ostatních.

odloučený

Odloučený se obecně používá k označení vzdálenosti mezi dvěma objekty nebo osobami; znamená, že jsou vzdálené od sebe nebo oddělené.

izolovaný

Izolovaný znamená oddělený, izolovaný nebo odloučený od ostatních; fyzicky nebo sociálně.

separátní

Separátní znamená oddělené či nezávislé, oddělené od ostatních.

připojený

Připojení znamená spojení mezi dvěma nebo více zařízeními přes určitý typ sítě.

přičleněný

Přičleněný znamená připojený, připojený k něčemu, spojený.

odštěpený

Odštěpený - oddělený, odloučený, odtržený, separátní.

odtržený

Odtržený znamená oddělený nebo odříznutý; vzdálený, odloučený nebo separovaný.

vymezený

Vymezení je činnost, při které se definuje určitý pojem nebo určitá podmínka či meze, aby se zjistilo, co je v daném kontextu možné či povoleno.

rozlišený

Rozlišený znamená jasný, přesný, odlišný, vymezený, specifický.

extra

Extra je přídavné jméno označující něco navíc, mimořádného, mimořádně velkého nebo mimořádně kvalitního.

podivný

Podivný je neobvyklý, zvláštní nebo divný.

neobvyklý

Neobvyklý je takový, co není běžné, nezvyklé, nekonvenční, netradiční.

neobyčejný

Neobyčejný znamená mimořádný, výjimečný, nadprůměrný, vynikající nebo nesourodý.

mimořádný

Mimořádný: neobvyklý, nadstandardní, vysoce odlišný od běžného; výjimečný, zvláštní, vynikající.

výjimečný

Výjimečný znamená mimořádný, vyčnívající, vysoce nadprůměrný, neobyčejný či nezvyklý.

nevšední

Nevšední: neobvyklé, nezvyklé, netradiční, originální, výjimečné.

jedinečný

Jedinečný je něco, co nemá žádnou jinou stejnou podobu nebo charakteristiku, něco, co je originální a neopakovatelné.

ojedinělý

Výjimečný, vzácný, jedinečný; něco, co se vyskytuje nebo děje jen jednou.

pozoruhodný

Pozoruhodný znamená úžasný, ohromující nebo výjimečný. Je to slovo, které se obvykle používá pro popis něčeho, co je velmi zajímavé, neobvyklé nebo významné.

divný

Divný: neobvyklý, podivný, zvláštní, podezřelý, nevhodný, bizarní, zmatený.

nebývalý

Nebývalý: mimořádný, neslýchaný, nevídaný, nezvyklý, neobvyklý, nezvyklost.

osobitý

Výjimečný, nevšední, odlišný; charakterizující něco jedinečného.

neotřelý

Neotřelý se odkazuje na něco originálního, nepředvídatelného, nového a zajímavého.

specifický

Specifický znamená jasně definovaný, odlišný od obecných, a jasně určený konkrétnímu účelu nebo situaci.

originální

Originální je něco co je jedinečné a neopakovatelné, co vzniklo bez použití něčeho jiného nebo jako první.

oddělený

Oddělený je něco, co je od sebe fyzicky nebo metafyzicky vzdálené.

samostatný

Samostatný znamená nezávislý, samostatný, nezávislý na ostatních, schopný činit vlastní rozhodnutí.

speciální

Speciální znamená výjimečný, neobvyklý, vysoce kvalitní nebo zvláštní.

rozlišený (ostře)

Rozlišený znamená jasný a ostrý, s dobrou kvalitou a detailními informacemi.

izolovaný (od života)

Oddělený od ostatních, osamělý; obtížný nebo nemožný kontakt s ostatními lidmi.

ojedinělý (hláska)

Ojedinělý: jedinečný, neobvyklý, vzácný, nepravidelný, výjimečný, nezvyklý.

protihlas (samostatný)

Protihlas je vyjádření odporu k názoru nebo postoji jiné osoby.

nezvyklý podivný

Nezvyklý podivný znamená něco, co je mimořádné, neobvyklé a nezvyklé.

neobvyklý (zážitek)

Neobvyklý zážitek je takový, který je netradiční, nevšední a nečekaný.

jednotka (speciální)

Jednotka je skupina lidí s určitým posláním nebo úkolem, který je třeba splnit.

odloučený (od rodiny)

Oddělený od rodiny, označuje se to jako stav, kdy je člověk oddělený od blízkých lidí, které by měl mít ve svém životě.

divný jedinec

Osoba, která se chová neobvykle, nebo se od ostatních výrazně liší.

mimořádný (ceny)

Mimořádný = velmi významný, neobvyklý, výjimečný, mimořádný, nadstandardní, vynikající.