Zkazit - synonyma
Celkem nalezeno 13 synonym ke slovu zkazit.
Význam: Zkazit znamená poškodit, zhoršit jakýkoli předmět nebo situaci, často natolik, že přestane fungovat nebo bude mít značné negativní dopady.
vynadat <komu>
Vynadat komu je hrubým způsobem kritizovat, často s urážlivými slovy, a používat nevybíravého jazyka.
zpucovat <koho>
Zpucovat znamená zneuctívat, pošpinit, znemožnit, znehodnotit, poškodit, zneužít či zdevastovat.
zprdnout
Zprdnout se dá vyjádřit jako úmyslné způsobení potupy nebo ostudy jiné osobě.
zdrbat
Zdrbat znamená být brutálně zbitý, zničený, změnit se na nepoživatelný stav.
pokazit <co>
Pokazit: způsobit problém nebo škodu; poškodit nebo znehodnotit.
zničit
Zničit: úplně zničit, změnit k nepoznání, zruinovat, zničit natolik, že to nebude možné obnovit.
zmrdat
Zmrdat je hrubé české slovo označující někoho či něco, co je nezodpovědné, nekvalitní nebo hloupé.
zpizdit
Zpizdit znamená vykonat něco rychle a se zápalem, obvykle s účinkem nebo úspěchem.
zhatit
Zhatit znamená činit něco neplatným nebo zmařit jeho účel, zabránit, aby se něco stalo.
zmařit
Zmařit je zničit, zrušit nebo způsobit ztrátu něčeho.
zbabrat <co>
Zbabrat se označuje jako postupovat nezodpovědně, nedostojně nebo nečestně.
zpackat
Zpackat se označuje jako nedbalé nebo nespolehlivé zacházení s čím/čím. Je to také synonymum pro nepořádek nebo chaotické jednání.
zvrtat
Zvrtat znamená broušením nebo frézováním vytvářet v obrobku závit.
Podobná synonyma
zrovnoprávnit <koho n. co>
Zrovnoprávnit znamená dát stejná práva nebo stejný status těm, kteří byli obecně považováni za nedostateční.
zprotivit <co komu>
Zprotivit se komu: oponovat, stavět se proti jeho názoru či činům.
vytrénovat <koho>
Vytrénovat: získat, rozvíjet a zdokonalovat určité dovednosti, schopnosti nebo znalosti cvičením a tréninkem.
starat se <o koho>
Starat se o koho znamená pečovat o někoho, dbát na jeho potřeby a zajišťovat mu dobré životní podmínky.
oceňovat <koho n. co>
Oceňovat znamená chválit nebo vyjadřovat uznání člověku nebo věci.
strašit <koho>
Strašit: děsit, vyděšovat, vyvolávat strach u ostatních.
dráždit <koho>
Dráždit znamená vyvolávat v druhém silné emoce, např. rozčílení, rozrušení, nespokojenost, zlost.
nařizovat <co komu>
Nařizovat je rozkazovat ostatním, aby udělali něco konkrétního.
zbavit <koho> (viny)
Zbavit
přejímat <od koho> výsledky
Přejímat
častovat <koho>
Častovat znamená oslovovat někoho s úctou, často ve formě titulů nebo titulovaných oslovení.
vytknout <co komu>
Vytknout někomu něco znamená poukázat na jeho chyby nebo připomenout nedostatky.
nakopávat <koho>
Nakopávat znamená verbálně či fyzicky napadat, urážet nebo obtěžovat někoho.
poslat obsílku <komu>
Poslat poštou obálku s obsahem určeným pro určitého adresáta.
informovat <koho>
Informovat: poskytnout někomu potřebné informace a odpovědi na otázky.
zklidnit <koho>
Učinit klidnějším; umlčet; uklidnit; usmířit; zmírnit napětí, konflikt nebo agresi.
odměňovat <koho>
Odměňovat znamená poskytovat nějakou formu odměny za nějakou službu nebo činnost člověku.
spílat <komu>
Spílat znamená ponižovat, urážet nebo kritizovat někoho.
přemlouvat <koho>
Přemlouvat: vyjednávat s někým a přesvědčovat ho o něčem.
chytit <koho n. co>
Získat nebo uchopit, často fyzicky, někoho nebo něco.
srazit <koho>
Srazit: snížit hodnotu, množství nebo velikost čeho (člověka, cenu, náklady, úroveň atd.).
uvědomit <koho o čem>
Uvědomit si něco: pochopit, uvědomit si důležitost, význam, existenci čeho/koho.
dát <co komu>
Dát komu něco: předat mu nebo jí něco, co patří nebo co chce, nebo co jim slouží jako služba.
překazit <co komu>
Překazit: zabránit někomu v dosáhnutí jeho cílů, zmařit někomu jeho úmysly.
uklidnit <koho>
Uklidnit: umírnit emoce, usmířit, uvolnit napětí, učinit klidnějším.
žalovat <koho>
Žalovat znamená podat stížnost či žalobu proti někomu.
vrazit <komu> facku
Dát fyzický nátlak na někoho, aby se podvolil, nebo aby vyjádřil svůj nesouhlas.
opravňovat <koho k čemu>
Opravňovat znamená dát někomu právo nebo schopnost provádět něco.
zahubit <koho>
Zahubit znamená fyzicky usmrtit nebo zničit.
vyslyšet <koho>
Vyslyšet: vyslechnout někoho; poslouchat a řídit se jeho žádostí/přáními.