Vyhlásit - synonyma

oznámit

Ohlásit, vyhlásit něco veřejně; sdělit důležitou informaci.

zvěstovat

Zvěstovat znamená sdělovat, ohlašovat; předávat informace veřejnosti.

oznámit <co>

Oznámit znamená sdělit, prozradit něco jiným.

rozhlásit

Ohlásit, šířit zprávu, sdělit ji veřejně.

zveřejnit

Zveřejnit znamená oznámit něco veřejnosti, udělat to veřejně dostupným.

dát na vědomí

Informovat o čemkoliv; upozornění na to, že něco bylo přijato, zaznamenáno nebo známo.

prohlásit <co>

Prohlásit: označit něco jako oficiální nebo definitivní.

deklarovat

Deklarovat znamená prohlásit něco veřejně nebo oficiálně; jedná se o vyjádření vlastního stanoviska.

nařídit <co>

Nařídit: udělení rozkazu, aby byla nějaká činnost provedena.

vydat (amnestii)

Vydat je udělit oficiální odpuštění nebo milost vězněm nebo pachatelům trestného činu.

vypovědět <komu> (válku)

Vypovědět válku znamená oznámit otevřenou válku, která může být mezi dvěma státy nebo mezi dvěma skupinami.

udělit <komu> (cenu)

Udělit cenu znamená přiřknout někomu ocenění, vyznamenání, odměnu.

zakázat <co komu>

Zakázat znamená omezit nebo zakázat určitou činnost nebo používání něčeho.

přimykat se <ke komu>

Přimykat se k něčemu znamená dělat všechno pro dosáhnutí toho cíle, ale zároveň se plně podřídit tomu, kdo má větší moc.

podařit se <co komu>

Úspěšně dokončit něco, co bylo zamýšleno.

lnout <ke komu>

Lnout se znamená snažit se získat něčí přízeň nebo pozornost.

zlořečit <komu>

Zlořečit znamená hanlivě a nadávat na někoho.

pochlebovat <komu>

Pochlebovat znamená vyjadřovat pochvalu nebo obdiv.

urážet <komu> (hlavy)

Urážet : používat slova nebo činy, které jsou zaměřeny na osobu k úmyslnému způsobení újmy na jejím důstojnosti.

prominout <co komu>

Prominout komu znamená odpustit mu jeho chybu nebo nezdary.

děkovat <komu>

Uznale poděkovat za jeho/její činy/služby.

radit <komu>

Poradit někomu: nabídnout informace či názor, aby dotyčný mohl vyřešit konkrétní problém nebo se rozhodnout.

kynout <komu>

Kynout znamená zvyšovat intenzitu nějakého pocitu nebo výrazu, např. hněvu, strachu, vzteku, bolesti nebo zoufalství.

nabít <komu>

Dát někomu (např. energii, znalosti, motivaci) zdroje, aby byl schopen určitou činnost provádět.

odporovat <komu>

Odporovat znamená jednat proti jeho přání nebo názoru; projevovat nesouhlas nebo odpor.

odložit <co komu>

Odložit : uskutečnit později, přesunout časově na později.

vybít <komu> (zuby)

Vybít zuby: fyzicky napadnout člověka a způsobit mu zranění, obvykle na obličeji a čelisti.

svědčit <komu> (zdraví)

Svědčit znamená potvrdit něčí zdraví, tj. potvrdit, že se osoba cítí dobře a je zdráva.

vynadat <komu>

Vynadat znamená jít proti někomu s otevřeným nebo skrytým napomenutím či kritikou.

dávat <komu> (cenu)

Přidělit někomu cenu nebo ocenění za úspěch, výkon nebo zásluhy.

vnucovat <co komu>

Vnucovat znamená nutit někoho, aby přijal něco, co nechce.

rozběhnout se <komu> (naproti)

Udělat velký krok napříč místem a začít běžet směrem k někomu.

dát <co komu>

Poskytnout člověku něco, co potřebuje nebo chce.

nadávat <komu>

Nadávat znamená vykřikovat na někoho urážky nebo vulgární slova.

poskytnout <komu> výhodu

Dát něco, co mu přinese výhodu nebo užitek.

odporovat <komu> (drze)

Odmítat příkazy nebo názory druhých, často s drzostí nebo odvahou.

vypovědět <koho>

Vypovědět: vyjádřit svůj názor nebo postoj, často vůči něčemu nebo někomu.

účtovat <co komu>

Účtovat znamená vést účetní doklady, zaznamenat finanční transakce a vyúčtovat jejich výsledek.

vyznačovat (cenu)

Vyznačovat znamená určovat, stanovit nebo označit nějakou hodnotu, částku nebo úroveň.

vyčinit <co komu>

Vyčinit: udělat někomu odplatu, pomstu nebo trest za něčí činy.

připisovat <komu> vinu

Přisuzovat odpovědnost a vinu konkrétní osobě.