Tvář - synonyma

čelo

Čelo je část lidské tváře nad obočím a nad nosní jamkou, obvykle mírně vypouklé.

průčelí

Průčelí je viditelná část budovy, často ozdobená architektonickými detaily, která směřuje na veřejnou komunikaci.

povrch

Povrch je plocha, která obepíná objekt nebo jeho část. Může se týkat přírodního prostředí, nástrojů, zařízení atd.

obličej

Obličej je tvář člověka nebo zvířete; je to část těla, která je nejčastěji viditelná a jejíž výrazy poskytují informace o tom, co cítí.

líce

Líce je strana karet, mince nebo jiného předmětu, na kterou je obrázek nebo nápis vyražen.

podstata

Podstata je základní a nejdůležitější součást nebo princip, který definuje nebo popisuje věc nebo myšlenku.

povaha

Povaha je psychická vlastnost charakterizující člověka a jeho způsob reakce na vnější podněty.

charakter

Charakter je souhrn osobních rysů, vlastností a postojů jež určují způsob jednání a chování jedince.

tvářnost

Tvářnost je schopnost přizpůsobit se nebo reagovat vhodně a ohleduplně na různé situace.

vzhled

Vzhled je vnější podoba člověka nebo věci, její výrazné fyzické rysy.

vzezření

Vzezření je vnější vzhled člověka nebo věci, její vzhled, zevnějšek, účes, oděv, pohyby, postoje a gesta.

člověk

Člověk je vyspělá živočišná bytost, která je schopna komunikace, racionálního myšlení a empatie.

živý tvor

Živý tvor je organismus, který je schopen pohybu a obvykle vykazuje určité funkce jako je dýchání, trávení a reprodukce.

vznešený člověk

Noblesní, ušlechtilý člověk; člověk s vyššími morálními a estetickými hodnotami.

živý

Živý je přídavné jméno označující stav, kdy je něco či někdo schopen pohybu, činnosti nebo vyjádření.

zchátralý člověk

Člověk ve zchátralém stavu; vyčerpaný, zubožený, vyčerpaný, zanedbaný a neudržovaný.

šikovný člověk

Člověk s dovedností, inteligencí, schopností a zkušenostmi pro úspěšné zvládání úkolů.

kolísavý (člověk)

Kolísavý člověk je někdo, kdo je náladový, s častými změnami nálad, a jeho chování se často mění.

povaha (vyhraněná)

Povaha je silně vyhraněná osobnost, která se projevuje v jejím myšlení, jednání a chování.

tvářnost (povrchu)

Tvářnost (povrchu) označuje schopnost materiálu odolávat mechanickým vlivům a mít dobrou hladkost.

neurozený (člověk)

Člověk neurozený je někdo, kdo trpí nějakou formou psychické nebo duševní poruchy.

člověk (špatný)

Člověk, označení pro individuum s negativními vlastnostmi, např. závist, lhostejnost, nespravedlnost.

tvor

Tvor je člověk, který vytváří nebo vytváří něco nového, jako může být umělecká díla, nápady, výrobky nebo služby.

ohladit (povrch)

Ohladit znamená jemně brousit povrch, aby byl hladký a měl stejnou strukturu.

obojpohlavní (tvor)

Obojpohlavní (tvor) je organismus, který má obě pohlavní pohlaví a schopnost samoplodnosti.

vynikající člověk

Člověk, který je vynikající, je to, kdo je inteligentní, pracovitý, charakterní, kreativní, milující a nápomocný.

ušlechtilý člověk

Ušlechtilý člověk je morálně dobrý a vysoce ctí hodnoty, jako je čest, laskavost a lidskost.

degenerovaný (tvor)

Degenerovaný tvor je jedinec, který se od svého původního typu liší fyziologicky, anatomicky nebo morfologicky a má méně vývojově vyspělé rysy.

příjemný (člověk)

Příjemný člověk je milý, usměvavý a přátelský. Má rád společnost a vytváří příjemnou atmosféru.

odporný člověk

Osoba, která je nezdvořilá a neslušná, nespravedlivá a hrubá, způsobuje odpor a rozčarování.

mít tvářnost

Mít tvářnost znamená být slušný, milý a úctyhodný, projevovat se zdvořile a s respektem k druhým.

smyslný člověk

Člověk, který se vyznačuje pozitivními emocemi a vnímáním svého okolí prostřednictvím citů a smyslů.

svobodný člověk

Svobodný člověk je někdo, kdo je nezávislý a volný od vnějšího omezení, má právo vybrat si životní styl a jednat bez cizího dohledu.

nevkusně oblečený člověk

Člověk oblečený nevkusně, špatným stylem a neslučujícími barvami.

bezohledný člověk

Bezohledný člověk je osoba, která ignoruje pocity či potřeby druhých a jedná bez zábran nebo lítosti.

udělat obličej

Vyjádřit nezájem, nelibost či nedůvěru výrazem obličeje, obyčejně ve formě úšklebku.

zakabonit (čelo)

Zakabonit se znamená zamračit se, zamračit nebo zatáhnout čelo do vrásčitého výrazu bezprostředního odporu nebo rozčarování.