Přeseknout (větev) - synonyma

roztít

Roztít je slovo, které označuje rozdělení nebo dělení na části, oddělení jednoho pojmu od druhého.

přerušit (rozmluvu)

Přerušit: zastavit nebo prerušit rozmluvu či konverzaci.

ukončit

Ukončit: dokončit, ukončovat, skončit, zastavit.

přervat

Přervat znamená přerušit, ukončit nebo zastavit nějakou činnost, proces nebo akci.

překřížit (dráhu)

Překřížit dráhu znamená zablokovat nebo obtížit její volný průchod.

přerušit

Přerušit znamená prerušit činnost, časový průběh nebo kontakt.

ukončit (vztahy)

Ukončit znamená zastavit, ukončit vztahy znamená definitivně je zrušit.

přerušit (obvod)

Přerušit obvod znamená odpojit elektrickou cestu mezi dvěma body.

přerušit (řeč)

Ukončit mluvení či jinou činnost.

přerušit (smrt)

Umírání, ukončení života.

ukončit (činnost parlamentu)

Ukončit = zastavit činnost; parlament = zastavit debaty a schválit přijaté zákony.

ukončit (těhotenství)

Ukončit těhotenství znamená porodit a donosit dítě na svět.

přerušit (spojení)

Ukončit činnost, akci nebo proces.

přerušit komunikaci

Ukončit interakci mezi osobami nebo subjekty.

přerušit (hovor)

Ukončit nebo pozastavit konverzaci nebo rozhovor.

přerušit styky

Přerušit styky znamená navázat odstup mezi dvěma osobami nebo skupinami, obvykle dočasně.

uběhnout (dráhu)

Uběhnout dráhu znamená doběhnout do cíle ve stanoveném čase.

přerušit styky <s kým>

Přerušit styky se znamená ukončit veškerý kontakt s druhou stranou.

ukončit plavbu

Ukončit plavbu znamená zastavit lodní plavbu, zakotvit a vyklidit loď.

přerušit <co>

Přerušit: zastavit, prerušit činnost, ukončit.

přerušit (práci)

Ukončit nebo prerušit činnost, práci, proces nebo akci.

urazit (dráhu)

Urazit dráhu znamená porušit pravidla předepsaná pro trénink nebo závod, včetně křížení čáry nebo porušení omezení rychlosti.

překřížit <co>

Překřížit znamená fyzicky překrýt nebo protnutí něčím.

ukončit (náhle)

Ukončit náhle znamená přerušit bez varování nebo upozornění.

přerušit (větu)

Přerušit: odpojit, ukončit, prerušiť.

ukončit hovor

Ukončení hovoru: ukončit konverzaci, skončit rozhovor, lámat daný hovor.

ukončit <co>

Ukončit: dokončit, uzavřít, ukončit, završit.

ukončit (školu)

Ukončit: dokončit, ukončit činnost, ukončit studium, ukončit školu, dokončení cyklu studia.