Poslání - synonyma

úkol

Úkol je úloha, která je člověku zadána k vyřešení nebo splnění.

úděl

Úděl je osud člověka, vymezený bohy nebo jinou silou, který nelze změnit.

osud

Osud je souhrnem událostí, které se staly nebo mohly stát, a často se považuje za nezměnitelnou realitu.

účel

Účel je cíl nebo důvod, proč se něco dělá. Je to motivace, která vede k činu nebo aktivitě.

cíl

Cíl je místo nebo stav, kterého chceme dosáhnout.

přikázání

Přikázání jsou základní pravidla chování, která musí být dodržována.

vyhrazení

Vyhrazení znamená vyčlenění určitého území nebo objektu pro konkrétní účel.

přidělení

Přidělení je proces určení, přiřazení nebo alokování něčeho (např. času, úkolu nebo zdrojů) k něčemu (jednotlivci, skupině nebo dalšímu projektu).

determinace

Determinace je proces, při kterém se určuje přesně daný výsledek. Jde o to, že jsou kladeny specifické požadavky a přesnosti a je třeba se jimi řídit.

vymezení

Vymezení je určení hranic nebo rozsahu čehokoli, od čeho se očekává, že bude dokončeno nebo vyřešeno.

uskutečnit (úkol)

Realizovat, uskutečnit; splnit, provést, provádět, dopracovat, uskutečnit zadanou úlohu.

přisuzovat <komu> (osud)

Přisuzovat osud : odpovídat za výsledky činů nebo určitých událostí.

úkol (výzkumný)

Úkol je úloha či činnost, která je určená k vyřešení v rámci výzkumného projektu.

vymezit (úkol)

Vymezit je definovat, stanovit nebo specifikovat limit, hranici nebo pravidla.

neodvratný (osud)

Neodvratný osud je situace, kterou nelze zvrátit nebo změnit. Je to nevyhnutelný konec.

důležitý (úkol)

Důležitý úkol je úkol, který je nutné splnit a má vážné důsledky, pokud se neprovede.

dát (úkol)

Darovat někomu/něčemu: poskytnout někomu/něčemu příspěvek, zboží nebo službu důvěrně nebo laskavě.

lehký (úkol)

Lehký je něco, co je snadno pohyblivé nebo snadno ovládnutelné, často při nízké hmotnosti.

dávat (za úkol)

Dávat (za úkol): vyžadovat, aby někdo provedl něco; delegovat úkol.

složitý (osud)

Náročný, zapeklitý, často zmatený, nevyzpytatelný, obtížně pochopitelný.

osud (předurčený)

Osud je předurčená cesta, kterou člověk musí následovat - nezávisle na své vlastní volbě.

určit (osud)

Urcení osudu je myšlenka, že lidé nemají volnou vůli, ale jsou ovládáni některými věcmi, které jsou již dány.

předurčit čí (osud)

Předurčit čí osud: rozhodnout o něčí budoucnosti; určit někomu cíl nebo směr.

určovat (osud)

Určovat osud znamená rozhodovat o budoucnosti, řídit, měnit a zkoumat, co bude následovat.

spoléhat se (na osud)

zlý osud

Zlý osud je fenomén, který se týká nešťastných událostí, které se dějí v našem životě, a které jsou nad naší kontrolou.

provést (úkol)

Provést znamená splnit, vykonat, uskutečnit nebo dokončit.

přemáhat (osud)

Bořit překážky a přemáhat osud; bojovat, abych dosáhl lepšího osudu.

svěřit (úkol)

Předat někomu odpovědnost za plnění úkolu nebo za vyřízení činnosti.