Platný - synonyma

uznávaný (zákon)

Uznávaný zákon je právní předpis, který byl schválen vládou a který se vztahuje na širokou veřejnost.

závazný

Závazný je to, co se považuje za právně vážné a zavazující.

účinný

Účinný = schopný produkovat silný a pozitivní efekt; schopen dosáhnout vyžadovaného cíle.

validní

Validní se odkazuje na to, že je platné, správné nebo autentické.

prospěšný (služby)

Užitečný, výhodný; znamená schopnost přinášet výhody, pozitivní výsledky nebo přínosy.

cenný

Cenný = cítěný, důležitý, vzácný, významný, hodnotný.

závažný

Určitý, vážný, významný; způsobující důležité a vážné důsledky.

zavazující

Zavazující = vyžadující povinnost a odpovědnost; slovo zavazuje k plnění určitého úkolu či povinnosti.

povinný

Povinný je to, co je nutné vykonat nebo dodržet; je to předpis, nárok nebo povinnost.

obligatorní

Obligatorní znamená povinný, nutný nebo nevyhnutelný.

uznávaný odborník

Uznávaný odborník je někdo, kdo je považován za odborníka v jeho oboru a má mezi kolegami a ostatními vysokou míru důvěry.

prospěšný

Prospěšný je něco, co přináší pozitivní výsledky, což je užitečné nebo prospívá něčemu nebo někomu.

vnucovat (zákon)

Vnucovat znamená násilím prosazovat nebo nutit něco, co není v souladu s vůlí jiných lidí.

mravní zákon

Mravní zákon je systém morálních zásad, který určuje, co je správné a co je špatné.

rozvrh služby

Rozvrh služby je plán času, který určuje, kdy a jak je třeba vykonávat úkoly a náplň práce.

zákon

Zákon je právní předpis, který stanoví povinnosti a práva občanů a stanoví postupy, které mají být dodržovány.

Nový zákon (část)

Nový zákon je druhá část Bible, která zahrnuje výklad událostí po narození Ježíše až po jeho návrat. Obsahuje 27 knih, v nichž se zaznamenávají Ježíšovy nauky a zázraky.

neměnný (zákon)

Neměnný zákon je zákon, který je nastaven na trvalou a nezměnitelnou úroveň.

spisovatel (uznávaný)

Spisovatel je autor literárních děl, který je uznávaný za svou tvorbu.

nedodržovat (zákon)

Porušovat, nerespektovat, nesplňovat požadavky zákona.

mimo zákon (osoba)

Osoba mimo zákon je někdo, kdo porušuje zákony a je nezákonný.

přestupovat zákon

Přestupování zákona znamená porušování předpisů nebo zákonů.

mít platnost (zákon)

Mít platnost znamená mít pravomoc a autoritu; zákon je platný, pokud je podepsán a schválen.

odmítač (vojenské služby)

Odmítač je voják, který odmítá poslušnost a neplní rozkazy.

vyhlašovat (zákon)

Vyhlašovat znamená oznamovat, vyhlásit nebo prohlásit nějakou věc jako zákon.

porušit (zákon)

Porušit zákon znamená porušit jeho pravidla nebo jej nedodržet.

zachovávat (zákon)

Zachovávat zákon znamená dodržovat a respektovat právní předpisy.

ctít (zákon)

Ctít zákon znamená dodržovat jeho pravidla a respektovat jeho autoritu.

přestoupit (zákon)

Přestoupit znamená přecházet z jedné strany na druhou nebo překračovat nějakou hranici. V právním smyslu to znamená přecházet z jedné právní úpravy na jinou.

uznávaný

Uznávaný je chápán jako ceněný, vážený, respektovaný nebo uznávaný.

uznávaný (vzor)

Uznávaný znamená oceňovaný, uznávaný nebo ctěný, jako výraz úcty či respektu.