Místo - synonyma
Celkem nalezeno 25 synonym ke slovu místo.
Význam: Místo je obecný pojem pro místo na Zemi, které je určeno, aby sloužilo jako umístění pro objekty, lidi nebo události.
půda
Půda je vrstva hornin, která tvoří horní část zemského povrchu, ve které může rostlinstvo růst a rozvíjet se.
parcela
Parcela je pozemek, který je vymezen danou hranicí a má určitou výměru čtverečních metrů.
pozemek
Pozemek je parcela půdy určená pro výstavbu, zemědělskou činnost nebo jiné účely.
osada
Osada je malá obec s obyvateli, kteří obvykle žijí v oblasti venkovského charakteru.
obec
Obec je malá místní vládní jednotka, která se skládá z domorodých obyvatel, kteří mají určitá práva pod správou místní vlády.
město
Město je obec s vysokou hustotou osídlení, která poskytuje obyvatelům služby, infrastrukturu a rozmanité kulturní a sociální aktivity.
funkce
Funkce je matematický pojem popisující vztah mezi dvěma nebo více proměnnými. Jsou využívány k předpovídání hodnot a vytváření výstupů zadáním vstupů.
povolání
Povolání je zaměstnání nebo profese, kterou osoba vykonává pro výdělečný účel.
postavení
Postavení je pozice, ve které se člověk nachází ve společnosti. Závisí na ekonomickém, politickém a společenském statusu.
úřad
Úřad je veřejná instituce nebo státní orgán, který přijímá a vykonává zákonné povinnosti.
sedadlo (volné)
Sedadlo je nábytkový kus, který se většinou používá ke sednutí, odpočinku nebo relaxaci.
působiště
Působiště je místo, kde je někdo nebo něco zapojeno do činnosti nebo aktivit.
pořadí
Pořadí je uspořádání nebo řazení něčeho podle určitých pravidel.
poloha
Poloha je umístění nebo pozice objektu ve vztahu k okolí, v prostoru nebo v čase.
pozice
Pozice je místo, kde se osoba nachází, nebo situace, ve které se nachází.
postoj
Postoj znamená osobní názor, který je založen na principu a činích. Je to způsob, jakým se člověk chová, mluví nebo se cítí.
póza
Póza je uměle vytvořená poloha těla, která se používá v různých situacích, jako je například tanec, herectví, fotografování nebo sport.
umístění
Umístění je proces stanovení polohy objektu, který má být zahrnut ve fyzickém, geografickém nebo jiném kontextu.
rozestavení
Rozestavení je uspořádání, umístění či namístění něčeho do určitého rozmístění.
hodnost
Hodnost je postavení nebo stupeň v hierarchii, často spojené s tituly, povinnostmi, službami a privilegii.
existence
Existence je skutečnost, že něco existuje, je přítomno nebo trvale přítomno.
stav
Stav je pojem používaný pro popis situace, ve které se nachází osoba, objekt nebo systém.
situace
Situace je obecná pojmenování pro současnou situaci, místo, okolnosti nebo okolnosti, které byly přítomny nebo vytvořeny.
poměry
Poměry jsou vztahy mezi lidmi, skupinami nebo státy; souhrně lze říct, že poměry jsou vzájemné vztahy.
Podobná synonyma
uvedení v úřad (slavnostní)
Uvedení v úřad je slavnostní akt, kterým se obvykle přivítá nový úředník a uzná jeho schopnosti a způsobilost.
drobivý (půda)
Drobivý popisující půdu se označuje jako půda s malými částicemi, které se snadno rozdrtí nebo rozpadají.
rozprostřít se (město)
Rozprostřít se znamená, že se město rozšíří a rozšíří své hranice.
obec (malá)
Obec je místo menšího stupně územní samosprávy, obvykle s menším počtem obyvatel.
dozorčí úřad
Dozorčí úřad je orgán, který dohlíží na finanční trhy, reguluje je a hlídá dodržování pravidel.
stav bezvýchodnosti
Stav bezvýchodnosti je situace, ve které neexistuje žádná možnost řešení a všechny dostupné volby vedou ke špatným výsledkům.
hlavní město
Hlavní město je sídlo státní vlády, největší město dané země a centrum politické, hospodářské a kulturní činnosti.
zastupující úřad
Zastupující úřad je instituce, která je zodpovědná za zastupování zájmů jednotlivce, skupiny nebo organizace.
nepřátelský (postoj)
Nepřátelský postoj je postoj, který se vyznačuje hostilitou, odmítavostí a nevraživostí k něčemu nebo někomu.
funkce (poslanecká)
Funkce poslanec je úřad, který zastupuje voliče v parlamentu. Poslanci vykonávají funkci zákonodárce, vytvářejí zákony, schvalují rozpočty a činí rozhodnutí o politických názorech.
stav financí
Stanovisko k finanční situaci, které zahrnuje příjmy, výdaje a akumulované aktiva a pasiva.
výchozí (stav)
Výchozí stav je počáteční podmínka nebo situace, která je obvykle základem pro následné změny.
zlepšit (poměry)
Zlepšit znamená vyřešit problémy a změnit situaci k lepšímu.
střelecká pozice
Střelecká pozice je poloha těla, kterou střelec zaujímá při střelbě, aby dosáhl vysoké přesnosti.
vzdání se (funkce)
Vzdání se je akce, kdy člověk odmítá mít či užívat něco nebo nějakou pozici, často s přijetím osobních důsledků.
konzulární úřad
Konzulární úřad je úřad, který vyřizuje administrativní, právní a konzulární záležitosti v zahraničí.
stav (věcí)
Stav je charakteristické pojetí nebo podmínka čehokoli, zejména ve smyslu sebehodnocení, fyzického stavu nebo kvalitativního stavu.
sedadlo
Sedadlo je nábytkový kus, který slouží k posezení. Může být vyroben z různých materiálů a mít různý design.
přecházet (ve vyšší kvalitu)
Přecházet znamená přenést se z jedné úrovně na vyšší, například ze starého na nové, lepší.
instalovat (do funkce)
Instalovat je proces nahrávání softwaru nebo hardware, aby byl funkční.
prostírat se (město)
Prostírat se město znamená urbanizovat oblast, aby byla připravena na výstavbu budov a infrastruktury.
přesunout do vyšší funkce
Přesunout do vyšší funkce znamená povýšit zaměstnance na vyšší pozici s vyšším platem a odpovědností.
krajní poloha
Krajní poloha je nejextrémnější stav nebo umístění, do kterého se daná věc může dostat.
rozháraný (poměry)
Rozháraný poměr je stav chaosu a nepořádku, který vznikl v důsledku nedostatku kontroly nebo řízení.
řídit (obec)
Řídit obec znamená vést její chod, jednat ve jménu občanů a vykonávat úřední činnosti.
hlučet (město)
Hlučet znamená, že město je hlučné, bzučí či šumí zvukem dopravy, lidí, zařízení atd.
vyšší moc
Vyšší moc je obecný termín pro silnou a transcendentní sílu, která je vyšší než člověk.
poklesnout (půda)
Snížení hladiny nebo hloubky půdy, obvykle ve vztahu k jejímu původnímu stavu.
vyšší
Vyšší je vyjádření stupně, výšky, významu nebo míry nečeho.
zbavit <koho> (funkce)
Zbavit: Odebrat člověku něco, čím se něco řídí nebo ho činí schopným.