Hluboký (tón) - synonyma
Celkem nalezeno 5 synonym ke slovu hluboký (tón).
Význam: Hluboký (tón) je hlasitý, nízkofrekvenční zvuk, který má mohutnou intenzitu a hloubku.
spodní
Spodní: pod úrovní, nejnižší, méně významný.
dolejší
Dolejší znamená "důležitější, vyšší, lepší; vyšší v pořadí".
ležící dole
Ležící dole odkazuje na postavení, které je níže než ostatní.
horní
Horní se obvykle používá k označení místa, které je vyšší než okolí, například ve smyslu nadmořské výšky nebo ve smyslu pozice ve společnosti.
vrchní
Vrchní je titul pro osobu, která zastává vedoucí pozici v restauraci nebo v jiném podniku.
Podobná synonyma
dole
Dole znamená ve smyslu fyzického umístění níže, pod jinou věcí, osobou, místem nebo vzdáleností.
dole (pod čím)
Dole: pod čímkoliv; pod čímkoliv znamená, že se nacházíte níže nebo za něčím.
horní končetina
Horní končetina je označení pro končetiny horního končetinového systému, tj. paže a rameno.
zavázat dole
Uzavřít smlouvu, dohodu nebo jiné závazky; učinit pevnou slib nebo zavázat se k činnosti.
ležící nahoře
Ležící nahoře znamená, že daná věc je umístěna na horním nebo nejvyšším místě.
spodní strana
Spodní strana je obvykle opačná strana čehokoliv, obzvlášť dole položeného předmětu.
spodní oblečení
Spodní oblečení je obecný termín pro oblečení nosíme pod ostatním oblečením, obvykle pro účely ochrany, zahřátí nebo zdobení.
vrchní strana
Vrchní strana je druh povrchu, který je vyšší než okolní části nebo nadměrně vyčnívá.
strana (vrchní)
Strana je obecný pojem pro část nebo části něčeho - obvykle listu nebo stránky. Může také odkazovat na politickou stranu nebo stranu v sporové situaci.
místo dole
Místo je obecný termín pro místo určení, oblast, místnost, místo určení nebo působiště.
končetina (horní)
Končetina (horní) je označení pro paži, rameno, loket, zápěstí, dlaň a prsty.
ležící
Ležící se odkazuje na stav, kdy je něco nebo někdo v ležící pozici, tj. v horizontálním postavení s tělem vyrovnaným na zemi.
spodní vrstva
Spodní vrstva je nejnižší část něčeho, obvykle představující základní principy nebo struktury.
hranice (horní)
Hranice je ohraničená mez, která odděluje dva jevy, oblasti nebo stavy.
horní hranice
Horní hranice je maximální hodnota nebo limit, kterému musí být výsledek nebo požadavek odpovídající.