Facebook

Hluboký (tón) - synonyma

Celkem nalezeno 5 synonym ke slovu hluboký (tón).

Význam: Hluboký (tón) je hlasitý, nízkofrekvenční zvuk, který má mohutnou intenzitu a hloubku.

spodní

Spodní: pod úrovní, nejnižší, méně významný.

dolejší

Dolejší znamená "důležitější, vyšší, lepší; vyšší v pořadí".

ležící dole

Ležící dole odkazuje na postavení, které je níže než ostatní.

horní

Horní se obvykle používá k označení místa, které je vyšší než okolí, například ve smyslu nadmořské výšky nebo ve smyslu pozice ve společnosti.

vrchní

Vrchní je titul pro osobu, která zastává vedoucí pozici v restauraci nebo v jiném podniku.

Podobná synonyma

dole

Dole znamená ve smyslu fyzického umístění níže, pod jinou věcí, osobou, místem nebo vzdáleností.

dole (pod čím)

Dole: pod čímkoliv; pod čímkoliv znamená, že se nacházíte níže nebo za něčím.

horní končetina

Horní končetina je označení pro končetiny horního končetinového systému, tj. paže a rameno.

zavázat dole

Uzavřít smlouvu, dohodu nebo jiné závazky; učinit pevnou slib nebo zavázat se k činnosti.

ležící nahoře

Ležící nahoře znamená, že daná věc je umístěna na horním nebo nejvyšším místě.

spodní strana

Spodní strana je obvykle opačná strana čehokoliv, obzvlášť dole položeného předmětu.

spodní oblečení

Spodní oblečení je obecný termín pro oblečení nosíme pod ostatním oblečením, obvykle pro účely ochrany, zahřátí nebo zdobení.

vrchní strana

Vrchní strana je druh povrchu, který je vyšší než okolní části nebo nadměrně vyčnívá.

strana (vrchní)

Strana je obecný pojem pro část nebo části něčeho - obvykle listu nebo stránky. Může také odkazovat na politickou stranu nebo stranu v sporové situaci.

místo dole

Místo je obecný termín pro místo určení, oblast, místnost, místo určení nebo působiště.

končetina (horní)

Končetina (horní) je označení pro paži, rameno, loket, zápěstí, dlaň a prsty.

ležící

Ležící se odkazuje na stav, kdy je něco nebo někdo v ležící pozici, tj. v horizontálním postavení s tělem vyrovnaným na zemi.

spodní vrstva

Spodní vrstva je nejnižší část něčeho, obvykle představující základní principy nebo struktury.

hranice (horní)

Hranice je ohraničená mez, která odděluje dva jevy, oblasti nebo stavy.

horní hranice

Horní hranice je maximální hodnota nebo limit, kterému musí být výsledek nebo požadavek odpovídající.